Turistické cíle v okolí obce Zbynice

Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu ze 14. stol., nynější stavba barokní z 18. stol., z původní stavby zachován presbytář jako sakristie. Zařízení převážně novogotické, dochované barokní varhany z 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Původně gotický kostel připomínaný poprvé 1369, barokně upravený na poč. 18. stol. (snad kolem 1711). Jednotné soudobé vnitřní zařízení. Pod kostelem pomník padlým z I. světové války.

Kostel s románskými základy byl patrně postaven klášterní hutí někdy kolem r. 1200 (dle historika V. Mencla). Prvně se zmiňuje ve 14. stol. R. 1755 byl kostel barokní přestavbou rozšířen. R. 1854 přistavěna mohutná kostelní věž. Zachován raně gotický presbytář, pozdně got. Madona (konec 15. stol.).

Kostel sv. Jana Křtitele se nachází v malé vsi Zborovy. Původní románská rotunda z přelomu 12. a 13. stol. V 17. a 18. stol. přestavován. Loď kostela je okrouhlá o průměru 7 m. Mezi loď a půlválcovou apsidu vložena hranolová věž.

Raně gotický kostel sv. Jana Křtitele snad již z konce 13. stol, připomínán roku 1369. Až do 20. stol. sloužil jako zámecká kaple. Je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, se sakristií a oratoří v patře.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1593 na místě starší kaple, snad stejného zasvěcení. Je trojlodní, s trojboce uzavřeným presbytářem. Sakristie na levé straně presbytáře byla pravděpodobně dostavěna v roce 1693. V interiéru chrámu se dochovala dřevěná, bohatě zdobená raně barokní kruchta.

Renesanční hřbitovní kostel byl roku 1785 nahrazen pozdně barokní novostavbou, zřejmě s využitím starších konstrukcí. Z původní stavby se dochoval zejména západní portál datovaný 1611 a pravděpodobně vnitřní zařízení ze začátku 18. století. Obklopen dodnes funkčním hřbitovem.

Pozdně barokní stavba z let 1799-1808. Obdélná loď krytá sedlovou střechou, nad závěrem zakončená valbou; s odsazeným pravoúhlým presbytářem. Na lodi i presbytáři vysoká kasulová okna. Nad vstupním průčelím hranolová věž s jehlancovou střechou, vrcholící dvouramenným křížem. Památkově chráněno.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století, přestavěný barokně (1688) a pak po požáru (1754). Jednolodní s obdélnou lodí s užším polygonálním presbytářem, čtvercovou sakristií, obdélnou předsíní a hranolovou věží. Barokní oltáře z 18. století. Areál kostela ohrazen ohradní zdí s branou a křížem.

Gotický kostel někdejšího horního městečka na severním úbočí Šumavy. Dostupné prameny udávají vznik současné stavby v 15. století, nelze vyloučit starší původ. Upraven v 18. století, po roce 1945 omezené využití a chátrání.

Barokní kostel postavený na místě starší kaple v letech 1721-1723. Barokní sochy na konci parku před západním průčelím kostela (mezi VII. a VIII. zastavením) z 30. let 18. století; sochy evangelistů a krucifix kolem kostela z let 1840-1850; křížová cesta v parku z 19. století. Památkově chráněno.

Na místě údajné velkomoravské stavby (snad dřevěné) byl na Práchni postaven raně gotický zděný kostel, opatřený při stavbě sousedního hradu v první třetině 14. stol. novým presbytářem. Loď barokně upravována, regotisován 1859. Obklopen hřbitovem.