Turistické cíle v okolí obce Štěpánovice

Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.

Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.

Ves Koryta, od r. 1331 součást bezděkovského statku, ve vlastnictví Petr z Rožmberka. Ve 14. stol. zde Sobětičtí ze Sobětiček postavili tvrz, ta koncem 15. stol. zpustla. V 18. stol. zbytky tvrze využity ke stavbě sýpky, která byla r. 1896 zbořena.

Původně gotický kostel z pol. 14. století, ve 2. pol. 17. stol. přistavěna věž, sakristie a oratoř. 2 x barokně upravován v r. 1738 (okna, předsíně, kruchta, strop lodi) a 1798 (upravena a zvýšena věž). Ohradní zeď a vstupní brána patrně z 2. pol. 18. století. V areálu kostela hrobka Kolowratů.

Původní raně gotický kostel, založený po roce 1260, pravděpodobně již tehdy v podobě trojlodní baziliky s příčnou lodí. Přestaven na poč. 15. stol. a znovu po roce 1550, kdy vznikly pozdně gotické síťové a hvězdové klenby. V 17. stol. upraven barokně. V l.1898 - 1908 regotizován Josefem Fantou.

Pův. zámecká kaple z r. 1654, přebudována na raně barokní kostel. Stavba s obdélnou lodí, pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. V r. 1781 vyhořel, opravy dokončeny r. 1788; upravován v závěru 19. stol. Na kostele náhrobek ze zrušeného kostela sv. Bartoloměje a u něj pamětní kříž.

Původně gotický jednolodní kostel na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem ze 14. století. Později přistavěna věž, sakristie a předsíň. Opravován po požáru v roce 1865, kolem roku 1900 novogoticky přestavěn. Zařízení z 19. století. V majetku obce. Památkově chráněný.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Barokní kostel byl postaven po r. 1755 pravděp. dle návrhu arch. Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Obraz na hlavním oltáři namaloval V. Ouředník. Kostel míval vždy tři zvony. Za války byly uschovány, r 1946 byl zpět zavěšen jen jeden zvon (druhý se ztratil, třetí rozbil). R. 2010 zavěšeny nové zvony.

Kostel s románskými základy byl patrně postaven klášterní hutí někdy kolem r. 1200 (dle historika V. Mencla). Prvně se zmiňuje ve 14. stol. R. 1755 byl kostel barokní přestavbou rozšířen. R. 1854 přistavěna mohutná kostelní věž. Zachován raně gotický presbytář, pozdně got. Madona (konec 15. stol.).

Pův. raně gotický kostel byl postaven v 1. pol. 13. stol. (portál z let 1240-50), ač zmiňován až r. 1352. Pozdějšími přestavbami setřen gotický ráz - v l. 1611, 1724, 1767-68 a r. 1809 (přistavěna věž). R. 1989 zchátralý, postupně opravován v l. 1999 a 2005. V kostele barokní oltář z r. 1727.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.