Turistické cíle v okolí obce Štěpánovice

Kostel pochází ze 14.st. Přestavěn na konci 17.st. V r.1817 požárem poškozen. V r.1818 opraven. Loď kostela s polygonálním závěrem, v jihozápadním nároží věž. K presbyteriu je přistavěna kaple. U schodiště sochy sv. Floriána a sv. Notburgy.

Původní gotický kostel poprvé připomínan roku 1354, což je také první písemná zmínka o vsi Habartice. Kostel je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem a věží při západním průčelí.

Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.

Kostel se připomíná r. 1230, kdy opat Kladrubský koupil Přeštice s 10 farami a také kostelem sv. Prokopa. V husitském obd. byl kostel silně poničen. V 1. pol. 17. stol. byla přistavěna sakristie a portál na severní straně presbytáře. R. 1719 byl kostel opravován. Dnes slouží jako hřbitovní kostel.

Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.

Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.

Masivní žulový křížový kámen - smírčí kříž ve stromořadí u silnice mezi Kolincem a Buršicemi. Snad středověkého původu? Ojedinělá památka svého druhu v regionu.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.