Turistické cíle v okolí obce Štěpánovice

Kostel sv. Petra a Pavla v Dolanech je pozdně barokní stavba z let 1794-1799 s využitím prvků starší gotické svatyně. Je filiálním ve farnosti Švihov s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též kulturní památkou.

Kostel sv. Prokopa v Běhařově je raně gotického původu z poloviny 13. stol., barokně upraven po požárech v letech 1616, 1777 a 1789, znovu vyhořel r. 1911. Věž zvýšena r. 1693. Nyní filiální ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1964 památkově chráněn.

Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.

Kostel se připomíná r. 1230, kdy opat Kladrubský koupil Přeštice s 10 farami a také kostelem sv. Prokopa. V husitském obd. byl kostel silně poničen. V 1. pol. 17. stol. byla přistavěna sakristie a portál na severní straně presbytáře. R. 1719 byl kostel opravován. Dnes slouží jako hřbitovní kostel.

Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Kostel sv. Víta v Srbicích je románského původu s raně gotickými prvky, podle datace založen r. 1199, přestavován v renesanci, baroku a v 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Koloveč s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel Všech svatých ve Kbelu je gotického původu z 14. stol., opraven r. 1753 a výrazně novogoticky přestavěn v letech 1860-1861. Nyní filiální ve farnosti Přeštice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2000 chráněn jako kulturní památka.

Farní kostel v Kolovči je gotického původu, barokně přestavěn po požáru r. 1731 a výrazně upraven v letech 1868-1870, kdy byla přistavěna i věž. Od r. 1992 je chráněnou kulturní památkou.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.

Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.