Turistické cíle v okolí obce Štěpánovice

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Kruhové tvrziště se zbytky sklepů a nepatrnými částmi zdiva v mokřinatém terénu. Tvrziště je obklopeno příkopem a méně zřetelným valem.

Barokní stavba fary s bohatě řešenými fasádami a dochovanou vnitřní dispozicí stojí vedle kostela sv. Blažeje. Postavena dle návrhu arch. K. I. Dientzenhofera, stavbu prováděl Anselmo Lurago. Při faře obdobně řešená kaplanka a zahrada s částečně zachovanou ohradní barokní zdí. Památkově chráněná.

Barokní stavba fary nacházející se severně nedaleko kostela Navštívení Panny Marie pochází z 1. poloviny 18. století; další úpravy v 19. století. Zděná omítaná bloková patrová budova s mansardovou střechou s neporušenou původní dispozicí a zachovaným vnějším členěním fasády. Památkově chráněná.

Barokní fara z 2. poloviny 18. století. Přízemní budova široké obdélné dispozice, doplněná mladším hospodářským zázemím; rámcově z 19. století. Památkově chráněno.

Barokní fara postavená v první polovině 18. století. Jedná se o prostou přízemní budovu s jednoosou nástavbou nad středem průčelí a mansardovou střechou. Poslední opravou prošla na počátku 21. století. Budova je chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.

Horšice jsou poprvé zmíněny r. 1245. Ze starší tvrze zbyly pouze nevýrazné terénní nerovnosti. Mladší tvrz z 15. století je spojována s obdélnou barokní sýpkou s mohutnými opěráky v nárožích a středech stěn a mansardovou střechou. Ta však není zřejmě starší než z 18. století.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.

Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.