Turistické cíle v okolí obce Slatina

Městský dům stojí u Prácheňské brány. Vznikl současně s městským opevněním ve 13. století; zadní část domu přistavěna v baroku. Hradební zeď, oddělující přední a zadní část, částečně v objektu zachována. Patrový dům; v interiéru zachované klenby s výsečemi. Krytý sedlovou valbou.

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.

Muzeum v bývalé márnici hřbitova u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Otevřeno po rekonstrukci od roku 2014. Expozice se zajímavou historií bývalého Lamberského panství a množstvím církevních památek. Součástí prohlídek muzea je návštěva kostela a kaple sv. Erazima - hrobky rodu Lambergů.

Zámek byl přestavěn hrabaty z Pöttingu v pol. 18. stol. na místě staršího zámku a tvrze. Roku 1929 zámek vyhořel, ale byl majiteli opraven. Po 2. svět. válce zámek sloužil jako škola. V současné době je soukromým majetkem.

Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.

Původní gotická tvrz snad věžovitého charakteru byla renesančně upravena do podoby trojkřídlého objektu. Za Janovských z Janovic byla tvrz počátkem 17. stol. barokně přestavěna na zámek stavitelem G. A. de Maggim.

Části tvrze jsou zachovány v budově tzv. zámečku a v areálu bývalého panského dvora. Byla založena ve 14. století buď vladyky z Pačejova, nebo na přelomu 14. a 15. století pány z Dlouhé Vsi. 1. zmínka je až ze 16. stol. Její podoba není známa; přestavba na zámeček pravděpodobně koncem 16. stol.

Pamětní kámen pro český národ z roku 1805 pod Zelenou horou.

Pamětní kříž po levé straně východní brány - vstupu do areálu hřbitova s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Datován do roku 1832. Památkově chráněný.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Bývalý šternberský honosný dům ze 17. století na území městské památkové zóny. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky a festony. Dnes restaurace a penzion.

Původní cukrovar, založený baronem Františkem Hildprandtem roku 1812, byl roku 1885 změněn Ferdinandem Hildprandtem na lihovar. Před II. světovou válkou se zde vařilo i pivo. Po roce 1990 vrácen dědicům původního majitele, vyrábějí se zde ovocné destiláty.