Turistické cíle v okolí obce Slatina

Sloup se sochou Panny Marie, doprovázený na nižších částech podstavce sochami svatých Fabiana a Šebastiana. Práce některého příslušníka rodiny Platzerů (Richard?) z roku 1860 dokazuje dlouhotrvající přežívání barokních forem v prostředí jihočeského venkova. Rekonstruováno 2007–08.

Mariánský sloup v těžišti jižního blatenského náměstí byl postaven roku 1726. Návrh i sochařská výzdoba pocházejí od Johanna Franze Hoffmanna, investorem byl majitel Blatné Josef Serenyi. Na novodobé osmiboké podnoži stojí sokl na půdorysu kříže, z něhož vyrůstá válcový sloup s titulní plastikou.

Sloup se sochou Immaculaty obklopený sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína, Vojtěcha a čtyř andílků z let 1720–40, původně na Velkém náměstí, od roku 1939 na současném místě (Malé/Palackého náměstí). Opraven v 80. a 90. letech 20. století.

Zastřešená úzká - mírně se rozšiřující - ulička se středověkou dispozici, z obou stran lemovaná řeznickými krámky. Kolem roku 1700 bylo ústí uličky do náměstí zahrazeno barokní branou s trojúhelníkovým štítem a s reliéfem porážky býka a řeznickým lvem. Barevnost reliéfu odpovídá jeho původní podobě.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.

Gotické městské opevnění z 2. pol. 13. století, nejstarší šlechtické dílo svého druhu u nás; nebylo obvyklé, aby poddanské město bylo obehnáno kamennými hradbami. Dochovaly se různé úseky hradeb a bašt; z bran je to nejlépe kompletní Pražská brána; části prácheňské brány a jižní branky (fortny).

Dům stojí v historické části města v Podbranské ul. u branky Kocour. Vznikl v 19. století spojením dvou původně samostatných renesančních domů. Dochována sgrafita, renesanční dispozice s dvojicí schodišť a renesanční klenbou. V levé části domu i dvora probíhá městská hradba (viz fortna Kocour).

Je gotického původu a přiléhá k severní Pražské bráně jako součást městských hradeb. Vznikl spolu s opevněním ve 13. století, upravován pak ve 2. polovině 19. století. Patrový dům na nepravidelném půdoryse, v zadní části na půdorysu písmene "L"; krytý sedlovou střechou s valbou. Vstup z předhradí..

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.

Muzeum v bývalé márnici hřbitova u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Otevřeno po rekonstrukci od roku 2014. Expozice se zajímavou historií bývalého Lamberského panství a množstvím církevních památek. Součástí prohlídek muzea je návštěva kostela a kaple sv. Erazima - hrobky rodu Lambergů.

Zámek byl přestavěn hrabaty z Pöttingu v pol. 18. stol. na místě staršího zámku a tvrze. Roku 1929 zámek vyhořel, ale byl majiteli opraven. Po 2. svět. válce zámek sloužil jako škola. V současné době je soukromým majetkem.

Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.