Turistické cíle v okolí obce Slatina

Podměstský mlýn, dnes zvaný Mrskoš, je poprvé uváděn r. 1373. Původně jej vlastnilo město, to jej nejprve pronajímalo různým nájemcům a posléze jej prodalo do soukromých rukou. Roku 1855 jej koupila rodina Mrskošů z Nového Knína. Té byl mlýn v r. 1991 vrácen v restituci a dnes jej opět provozuje.

Renesanční tvrz z poč. 17. st., postavená Janem Horčicem z Prostého jako vdovské sídlo jeho manželky Kateřiny roz. Kokořovské. Tvrz sloužila do r. 1682, kdy se ves stala součástí panství Lnáře. Dochovány ozdobné štíty s pilastry, hlavicemi a čučky.

Pomník místního rodáka Matěje Pavloviče, stíhacího pilota RAF, který bojoval v bitvě o Anglii. Vedle jeho pomníku stojí druhý, věnovaný Českému čtyřlístku stíhacích pilotů RAF, jehož byl součástí. Stojí na návsi u silnice procházející vesnicí.

Památník padlým vojínům v 1. světové válce v Bojanovicích. Stojí na návsi vedle kaple. Tvořen kamenným podstavcem, na kterém je deska se jmény obětí. Na podstavci pískovcový obelisk s truchlící dívkou. Odhalen v roce 1932.

Skalní výchoz na severovýchodní straně kopce Na Skalici nad obcí Prádlo. Na jednom ze skalních suků stojí malá romantická kamenná stavba kruhového půdorysu nazývaná Poustevna. V okolí několik skal bizarních tvarů.

Někdejší poustevna kongregace bratří sv. Ivana byla postavena jižně od svatojánského kostela. Zahrnuje v sobě i starší kapli sv. Rocha, zřízenou po roce 1560. Po zrušení řádu roku 1783 změněna na hájovnu, dnes soukromý rekreační objekt, vzorně udržovaný.

Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.

Součást městských hradeb z 2. pol. 13. století v Prácheňské ulici v jihovýchodní části města. Z původní věžové brány se zachovalo obvodové zdivo do výše patrové římsy sousední budovy; vjezd prolomen z vnitřní i vnější strany lomeným portálem s ostěním. Před touto bránou stávala ještě jedna; zaniklá.

Tvrz ze 2. poloviny 16. stol. se v 19. stol. stala součástí lihovaru a snad v té době byla snížena o dvě patra.

Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.

Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.