Turistické cíle v okolí obce Slatina

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Gotický kostel sv. Vavřince v rohu vrčeňské návsi pochází patrně z 1. poloviny 14. století. Z původní stavby dochován presbytář, kostelní loď během regotizace v letech 1866-1869 prodloužena a zaklenuta. Úpravy ještě ve 20. století.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Křížová cesta z jednotně řešených kapliček, postavených z místní žuly, spojuje oba radomyšlské kostely. Byla zřízena roku 1762, o dva roky později ji v extravilánu doplnila lipová alej. Cestu zasáhla stavba železniční trati roku 1899. Lipová alej byla zdařile rekonstruována v posledních letech.

Renesanční kulisová brána uzavírá vjezd z náměstí do Podbranské ulice. Pochází z konce 16. stol. V přízemí má půlkruhovitě zaklenutý vjezd, nad ním nepravé patro se dvěma slepými okny, nad nimi zakončena štítem členěným pilastry a završena proti sobě obrácenými volutami s odstupňovanými čučky.

Původně renesanční zámek z 2. poloviny 16. století, vybudovaný na místě bývalé gotické tvrze. V roce 1760 upraven a rozšířen o pozdně barokní severní křídlo. Zámecký park je obklopen rybníky v místě starých příkopů tvrze. Soukromý majetek. Nepřístupný. Památkově chráněný.

V západních Čechách jedinečný příklad romantizující úpravy krajiny v 19. století. Rozsáhlý park s původní smrkovou výsadbou, doplněný alejemi listnatých stromů. V něm romantické stavby-zřícenina hradu Ballymotte, drak 1, drak 2, želva, gloriet (altán), hájovna a jezírko s čápem. Památkově chráněno.

Zámeček, patrová obdélníková budova stojící uprostřed dvora, dnes v soukromém majetku.

Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.