Turistické cíle v okolí obce Předslav

Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.

Konírna je nedílnou součástí čestného dvora zámku v Týnci. Pravděpodobně barokního původu, zaznamenává ji Císařský povinný otisk stabilního katastru v r. 1837. Volně stojící zděný přízemní objekt při severozápadním nároží zámku; na obdélném půdoryse, krytý mansardovou střechou. Památkově chráněný.

Ves Koryta, od r. 1331 součást bezděkovského statku, ve vlastnictví Petr z Rožmberka. Ve 14. stol. zde Sobětičtí ze Sobětiček postavili tvrz, ta koncem 15. stol. zpustla. V 18. stol. zbytky tvrze využity ke stavbě sýpky, která byla r. 1896 zbořena.

Původně gotický kostel z pol. 14. století, ve 2. pol. 17. stol. přistavěna věž, sakristie a oratoř. 2 x barokně upravován v r. 1738 (okna, předsíně, kruchta, strop lodi) a 1798 (upravena a zvýšena věž). Ohradní zeď a vstupní brána patrně z 2. pol. 18. století. V areálu kostela hrobka Kolowratů.

Postavený na západním kraji vsi na místě původního gotického kostela (připomínán r. 1352). Starý kostel zbořený v r. 1834; nový, současný klasicistní kostel vysvěcen v r. 1837. Jednolodní stavba s lodí na obdélném půdoryse, k níž je na východě připojen užší oblý presbytář a na západě hranolová věž.

Dominantní kostel na výšině na jižním okraji města. Dle projektu K. I. Dienzenhofera z roku 1729 postaven 1745–75 (F. I. Preé, A. Lurago, A. Hafenecker). Úpravy F. Ohmann po požáru 1897–8, opravy 1926–34 a v 90. letech 20. stol.

Původní raně gotický kostel, založený po roce 1260, pravděpodobně již tehdy v podobě trojlodní baziliky s příčnou lodí. Přestaven na poč. 15. stol. a znovu po roce 1550, kdy vznikly pozdně gotické síťové a hvězdové klenby. V 17. stol. upraven barokně. V l.1898 - 1908 regotizován Josefem Fantou.

Poutní kostel v Nicově u Plánice vznikl podle projektu Kiliana Ignatze Dientzenhofera v letech 1717-26. Významnou stavbu dynamického baroka doplňuje na sousedním hřbitově márnice, pravděpodobně od téhož autora. Kostel poškozen požárem 1780, zachováno vnitřní zařízení většinou soudobé se stavbou.

Raně gotický původ kostela v Prádle z 13. století dokládá dochovaný presbytář. Při vnější barokizaci gotické stavby byla přistavěna věž. Loď prodloužena a věž zvýšena r. 1882. Zařízení vesměs novodobé. Nyní kostel filiální ve farnosti Nepomuk.

Původně gotický jednolodní kostel na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem ze 14. století. Později přistavěna věž, sakristie a předsíň. Opravován po požáru v roce 1865, kolem roku 1900 novogoticky přestavěn. Zařízení z 19. století. V majetku obce. Památkově chráněný.

Kostel sv. Antonína Paduánského v Dlažově vznikl v 18. stol. rozšířením starší kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Klatovy s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2002 je kulturní památkou.

Barokní kostel byl postaven po r. 1755 pravděp. dle návrhu arch. Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Obraz na hlavním oltáři namaloval V. Ouředník. Kostel míval vždy tři zvony. Za války byly uschovány, r 1946 byl zpět zavěšen jen jeden zvon (druhý se ztratil, třetí rozbil). R. 2010 zavěšeny nové zvony.