Turistické cíle v okolí obce Předslav

Barokní fara postavená v první polovině 18. století. Jedná se o prostou přízemní budovu s jednoosou nástavbou nad středem průčelí a mansardovou střechou. Poslední opravou prošla na počátku 21. století. Budova je chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Barokní stavba fary s bohatě řešenými fasádami a dochovanou vnitřní dispozicí stojí vedle kostela sv. Blažeje. Postavena dle návrhu arch. K. I. Dientzenhofera, stavbu prováděl Anselmo Lurago. Při faře obdobně řešená kaplanka a zahrada s částečně zachovanou ohradní barokní zdí. Památkově chráněná.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století vystavěna pravděpodobně Volfartem majitelem části zaniklé vesnice. Zanikla i se vsí již v polovině 15. století.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Pozdně barokní zámek byl přestavěn v 18. stol. ze starší tvrze, kolem je park o rozloze 4,8 ha. Dnes je zámek majetkem Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Stálá expozice muzea je zaměřena na zakladatele muzea Fr. Raušara.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.

Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.

Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat z roku 1839. Vznikla adaptací původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758. Stojí u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.

Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.

Renesanční zámek vybudovali z gotické tvrze páni z Nebítova zřejmě koncem 15. stol. V pol. 17.stol. nový majitel Jindřich Černín z Chudenic nechal přistavět šestibokou kapli, což dalo zámku dnešní podobu. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Kaple postavena a vysvěcena r. 1910. Stojí na návsi ve svahu, který obepíná kamenná zídka, vyrovnávající nerovnost terénu. Zděná stavba na obdélném půdorysu s trojbokým zakončením a s hranolovou plechovou zvoničkou s kuželovou stříškou ve střední části valbové střechy. Po levé straně vstupu kříž.