Turistické cíle v okolí obce Předslav

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Kruhové tvrziště se zbytky sklepů a nepatrnými částmi zdiva v mokřinatém terénu. Tvrziště je obklopeno příkopem a méně zřetelným valem.

Barokní fara postavená v první polovině 18. století. Jedná se o prostou přízemní budovu s jednoosou nástavbou nad středem průčelí a mansardovou střechou. Poslední opravou prošla na počátku 21. století. Budova je chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Barokní stavba fary s bohatě řešenými fasádami a dochovanou vnitřní dispozicí stojí vedle kostela sv. Blažeje. Postavena dle návrhu arch. K. I. Dientzenhofera, stavbu prováděl Anselmo Lurago. Při faře obdobně řešená kaplanka a zahrada s částečně zachovanou ohradní barokní zdí. Památkově chráněná.

Budovy fary leží v těsném sousedství areálu vrcholně barokního poutního kostela Narození Panny Marie. Sestávají se z fary, hospodářské budovy a ohradní zdi. Celkový charakter stavby poukazuje na to, že byla v dnešní podobě vystavěna až ve 2. polovině 19. století s prvky ještě doznívajícího baroka.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století vystavěna pravděpodobně Volfartem majitelem části zaniklé vesnice. Zanikla i se vsí již v polovině 15. století.

Horšice jsou poprvé zmíněny r. 1245. Ze starší tvrze zbyly pouze nevýrazné terénní nerovnosti. Mladší tvrz z 15. století je spojována s obdélnou barokní sýpkou s mohutnými opěráky v nárožích a středech stěn a mansardovou střechou. Ta však není zřejmě starší než z 18. století.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Pozdně barokní zámek byl přestavěn v 18. stol. ze starší tvrze, kolem je park o rozloze 4,8 ha. Dnes je zámek majetkem Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Stálá expozice muzea je zaměřena na zakladatele muzea Fr. Raušara.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.

Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.