Turistické cíle v okolí obce Předslav

Tvrz ze 2. poloviny 16. stol. se v 19. stol. stala součástí lihovaru a snad v té době byla snížena o dvě patra.

Tvrz postavená snad ve 14. stol. a renesančně upravené asi v 16. stol. Při stavbě sokolovny počátkem 20. stol., byla zbořena větší část dosud zachovalé tvrze a tak dnes zůstali jen sklepy a část patrové polygonální věže.

Barokní zámek byl postaven v l. 1718–1719 na místě starší tvrze, kterou dal strhnout Jindřich Antonín Henigar ze Seeberku. Ve 20. stol. se zámek stal majetkem státu a využívala jej armáda. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Zámek byl v první pol. 18. stol. přestavěn ze starší renesanční tvrze hrabětem Ferdinandem Morzinem. Dnes je zámek majetkem obce, je zčásti užíván k bydlení, a není veřejnosti přístupný.

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.

Empírová budova radnice stojí na náměstí. Dnešní podoba je z 2. čtvrtiny 19. století. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdoryse s třípatrovou hranolovou hodinovou věží nad rizalitem, krytá sedlovou valbovou střechou s taškami esovkami. Dochovaná vnitřní dispozice. Sídlo městského úřadu.

Budova nové radnice byla postavena podle projektu Františka Vokála v roce 1860 na místě zchátralé dřevěné radniční budovy. Roku 1911 prošla romantizující novogotickou přestavbou, při které získala současnou podobu, inspirovanou nedalekým hradem.

Pozdně gotická budova radnice z let 1557–1559 od mistra Antoně. Upravena v letech 1689, 1758 a 1781. V empírovém slohu přestavena v letech 1848–1850. Poslední velká úprava v roce 1925, kdy bylo přistaveno další patro, budova získala novorenesanční štíty podle projektu architekta J. Fanty.

Chátrající tvrz připomínána r. 1520. Za Kryštofa Loubského po r. 1571 přestavěna v renesančním slohu. 1662 daroval císař Leopold I. Řenče Františkovi Albrechtovi z Harrachu, ten je připojil k Dolní Lukavicí, tvrz byla opuštěna a přeměněna v sýpku.

Zříceniny hradu z 13. stol. s unikátní hradní kuchyní. Přestavěn goticky za Něpra z Roupova (1380–93) a za Jana II. (kon. 15. stol.), renesančně za Jana IV. (1595–98). R. 1704 Roupov ztratil rezidenční funkci, začal chátrat a od r. 1817 zřícenina.

Zřícenina hradu založeného ve 14. stol. Vilémem, synem pána Děpolta ze Zbiroha. Od roku 1600 se uvádí již jako pustý. V r. 1658 na císařův příkaz byl hrad Sklála pobořen, aby nemohl sloužit jako opěrný bod nepříteli.

Ve Skočicích stávala původně tři sídla. O tvrzi ze 13. stol. nejsou žádné podrobnější zprávy. Po tvrzi ze 14. stol. se dochovalo jádro tvrziště z valy. Mladší sídlo z 16. stol. beze stopy zaniklo.