Turistické cíle v okolí obce Útvina

Kostel z počátku 13. století založil u svého sídla Všebor Hrabišic. Původně románská stavba s prvky nejstarší gotiky (podvěžní prostor), upravena ve 14. stol. goticky a 1696 barokně, pozdější přístavky. Po roce 1945 zpustl.

Barokní kostel postavený v letech 1719–1725 stavitelem Braunbarkem z Teplé na místě původního kostela z roku 1320. Kostel jednolodní s hranolovou věží na jižní straně a obdélníkovou sakristií na severní straně. V podzemní kryptě mumie měšťanů Mnichova.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.

Pseudorománský farní kostel z let 1850-1853 stál na místě barokní kaple sv. Václava z let 1724-1728. Po odsunu německých obyvatel chátral, v roce 1950 byl zrušen a od začátku šedesátých let sloužil jako seník státního statku. V roce 1987 byl zbořen, na jeho místě se po něm nedochovaly žádné stopy.

Barokní kostel z let 1701–34 (Wolf Braunbock z Teplé) na místě starší stavby v západní části města pod loketským hradem. Od 30. let 19. století na vysoké opěrné zdi s kašnou, tehdy zanikla zeď bývalého hřbitova.

Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.

Pozdně gotický kostel v Krásném Údolí vznikl snad r. 1464 přestavbou kaple. Úprava r. 1532, barokní přestavba r. 1774 (severní kaple Olivetské hory, dnes předsíň), v 19. století nový strop. Současná oprava napravuje poválečnou devastaci.

Bohoslužby jsou v tomto kostele slouženy v 15 hodin každou sobotu. v Postním období se modlí od 14:30 Křížová cesta.

Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.

Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.

Dvě sousedící národní přírodní památky, vyhlášené v letech 1962 a 1990 k ochraně vzácné flory a fauny na hadcovém podkladu mezi obcemi Prameny, Mnichov u Mariánských Lázní a Nová Ves u Sokolova. Nejvzácnější zdejší chráněná rostlina je endemický rožec kuřičkolistý.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.