Turistické cíle v okolí obce Útvina

Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.

Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.

Dvě sousedící národní přírodní památky, vyhlášené v letech 1962 a 1990 k ochraně vzácné flory a fauny na hadcovém podkladu mezi obcemi Prameny, Mnichov u Mariánských Lázní a Nová Ves u Sokolova. Nejvzácnější zdejší chráněná rostlina je endemický rožec kuřičkolistý.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice. Od r. 1898 je zde městské muzeum.

Městská památková reservace v Lokti byla vyhlášena 1950, obnovena 1979. Ani to nezabránilo rozsáhlým demolicím v samém centru města. Po roce 1990 proběhla rozsáhlá obnova domovního fondu i hlavních dominant (viz samostatná hesla).

Gotická tvrz založena ve 14. stol. Po r.1500 v jejích místech postavena nová gotická tvrz, v 16.st. přestavěna renesančně. Tvrz, od r.1709 zámek, kdy dostal podobu, která zůstala do pol.19.st. Při tehdejší přestavbě získal podobu, která trvá dodnes.

Kaple zvaná Malá vznikla před polovinou 19. století na rozcestí v půli cesty mezi Činovem a Žalmanovem. Jednalo se o jednoduchou kamennou kapli, která patřila, podobně jako nedaleká kaple Panny Marie, k usedlosti čp. 7 Josefa Grunda. Po odsunu německého obyvatelstva chátrala až zcela zanikla.

Mariánský sloup na toužimském náměstí z roku 1705 se sochou Madony. Z původní balustrády zůstaly rohové pilíře se sochami sv. Floriána, Josefa, Janů Křtitele a Nepomuckého.

Bečovský mariánský sloup byl postaven roku 1680 nákladem Jana Adama z Questenbergu. Opraven 1891 a 1994–5, kdy byla původní socha přenesena do zámku a nahrazena kopií.

Mariánský sloup v Úterý byl postaven roku 1731, obnoven o 100 let později a v 90. letech 20. století. Trojboký sloup nese sochu Madony, u rohů trojbokého podstavce rustikální sochy svatých Šebestiána, Vojtěcha a Floriána.