Turistické cíle v okolí obce Luby

Římskokatolický novorománský kostel v Bublavě (dříve Schwaderbach) byl postaven v letech 1886-1887. V letech 1908-2001 byl kostelem farním, nyní je kostelem filiálním ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami. Vnitřní vybavení pochází z doby stavby kostela.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Stříbrné je filiální římskokatolický kostel ve farnosti Kraslice z let 1908-1910. Stavbu vedl stavitel August Hochberg z Kraslic, vnitřní vybavení je dílem tyrolského řezbáře Konráda Martinera. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.

Kostel postaven v letech 1815 až 1820. Jedna z nejčistších sakrálních empírových staveb v Čechách. Věž se třemi zvony (dva ze zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého) přistavěna koncem 19. století. Malířská výzdoba od Viléma Kandlera. Rekonstruován v letech 1935 a 2004-2004.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Hazlově je barokní stavba z let 1687-1688 s využitím románské a raně gotické stavby z 13. stol. Nyní filiální ve farnosti Aš s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Pův. románský kostel z 12. stol. přestavěn r. 1692 barokně. Po 2. svět. válce zchátral a byl vykraden. Po r. 1990 rozsáhle renovován a doplněn na náklady německých rodáků. Od r. 1988 chráněn jako kulturní památka, jednou ročně pamětní mše.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Libé je gotického původu z počátku 15. stol., přestavěn barokně v letech 1753-1754. Nyní filiální ve farnosti Františkovy Lázně a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.

Novogotický kostel sv. Michaela archanděla v Oloví pochází z let 1901-1902 a byl postaven na místě starého renesančního kostela ze 16. století. Od r. 1999 se v něm pro havarijní stav nekonají bohoslužby. Od r. 2000 je prohlášen za kulturní památku ČR a je postupně opravován.

Kostel sv. Mikuláše raně gotického původu, jehož věž byla původně patrně součástí panského sídla v Milhostově z doby kolem r. 1200. Přestavěn barokně a restaurován r. 1919. Vybavení vesměs rokokové. Nyní filiální ve farnosti Frant. Lázně-venkov bez pravidelných bohoslužeb.