Turistické cíle v okolí obce Luby

Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Stříbrné je filiální římskokatolický kostel ve farnosti Kraslice z let 1908-1910. Stavbu vedl stavitel August Hochberg z Kraslic, vnitřní vybavení je dílem tyrolského řezbáře Konráda Martinera. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.

Kostel postaven v letech 1815 až 1820. Jedna z nejčistších sakrálních empírových staveb v Čechách. Věž se třemi zvony (dva ze zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého) přistavěna koncem 19. století. Malířská výzdoba od Viléma Kandlera. Rekonstruován v letech 1935 a 2004-2004.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Pův. románský kostel z 12. stol. přestavěn r. 1692 barokně. Po 2. svět. válce zchátral a byl vykraden. Po r. 1990 rozsáhle renovován a doplněn na náklady německých rodáků. Od r. 1988 chráněn jako kulturní památka, jednou ročně pamětní mše.

Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.

Novogotický kostel sv. Michaela archanděla v Oloví pochází z let 1901-1902 a byl postaven na místě starého renesančního kostela ze 16. století. Od r. 1999 se v něm pro havarijní stav nekonají bohoslužby. Od r. 2000 je prohlášen za kulturní památku ČR a je postupně opravován.

Kostel sv. Mikuláše raně gotického původu, jehož věž byla původně patrně součástí panského sídla v Milhostově z doby kolem r. 1200. Přestavěn barokně a restaurován r. 1919. Vybavení vesměs rokokové. Nyní filiální ve farnosti Frant. Lázně-venkov bez pravidelných bohoslužeb.

Pravoslavný chrám postaven v l. 1887–89 v rusko-byzantském slohu stavitelem Gustavem Wiedermannem z prostředků od lázeňských hostů. Hlavní část kostela tvoří loď čtvercového půdorysu pod baňatou věží. Ikony většinou z 18. stol., dřevěný ikonostas z 19. stol. V kupoli chrámu malby čtyř evangelistů.

Barokní kostel sv. Ondřeje vznikl přestavbou pův. pozdně románského kostela (1188). V roce 1734 byl barokně přestavěn, z románského kostela byla zachována jen věž. Roku 1856 byl kostel i s věží upraven do současné podoby. Kostel patří mezi národní kulturní památky ČR.

První zmínka o kostele je z r.1357. R.1583 původní gotický kostel přestavěn renesančně. R.1789 vystavena nová věž a ta nahrazena v l.1859–62 opět novou věží. Poslední rekonstrukce kostela proběhla v letech 1996 - 1997.

Novorománský římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla v Rotavě byl postaven v letech 1913-1925 podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Renovován byl v letech 1993-2005. Nyní kostel filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.