Turistické cíle v okolí obce Luby

Evangelický kostel v Mokřinách, které jsou městskou částí Aše, vznikl v letech 1912-1914 pro německou luteránskou církev podle plánů Otto Bartninga. Po 2. světové válce sloužil jako pravoslavný, od r. 1994 pak jako kazatelská stanice Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Aši.

Evangelický kostel v Kraslicích vznikl v letech 1911-1912 podle plánů Otto Bartninga pro německou evangelicko-luterskou církev, od 2. světové války slouží jako kazatelská stanice Čs. církve evangelické s pravidelnými bohoslužbami. Areál kostela je od r. 2020 chráněnou kulturní památkou ČR.

Po povýšení Františkových Lázní na město bylo rozhodnuto r. 1868 o zřízení farnosti a výstavbě farní budovy. Dokončena r. 1869. Správou farnosti i fary pověřen křížovnický řád. Vilová stavba v historizujícím slohu italské renesanční vily. Uprostřed hlavního průčelí situován vstup do fary.

Rokokový lovecký zámek z 2. pol. 18. stol. dříve nazývaný „Mes idées". Postaven hrabětem Františkem Antonínem Nosticem. Druhý majitel Jan Nostic přestavil zámek na pseudobarokní. V majetku Nosticů do roku 1945. Celý komplex je složen ze 6 budov. Dnes přestavěno na ubytovací zařízení.

Nejstarší slatinné lázně na světě, založené císařem Františkem I. v r. 1793 jako Ves císaře Františka, v r. 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně a v r. 1865 císař František Josef I. povýšil lázně na město. Městská památková rezervace.

Křemenný val na hranici Přírodního parku Halštrov, nedaleko hlavního tahu mezi Hazlovem a Aší.

Kamenná rozhledna (34 m), 758 m n. m. Roku 1902 byl položen základní kámen rozhledny, dostavěna a slavnostně otevřena byla r. 1904. Rozhledna byla postavena podle projektu W. Kreise z Drážďan ašským stavitelem Ernestem Hausnerem. Spolu s turistickou chatou je součástí sportovního areálu.

Původně rodový hrad založený ve 13. stol., později i královský, přestavěný v 16. až 17. stol. na zámek. Po roce 1945 ponechán osudu, postupně rozkraden, v roce 1985 úmyslně zapálen. Od 90. let probíhá rekonstrukce.

Hartoušovské mofety jsou od r. 2017 součástí národní přírodní památky Bublák a niva Plesné. Důvodem ochrany je mofetové pole, území s výrony suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100° C z puklin na zemský povrch. Nachází se jihozápadně od vsi Hartoušov.

R.1224 založen románský hrad, ve14.st. přeměněn na gotický. Později postupně změněn na zámek. Až do padesátých let 20.st. zachován v dobrém stavu. Pak se změnil v zříceninu. Část v 60. letech zbořena. Demolice zbytku doposud neprovedena.

U Jindřichovic byl r. 1915 zřízen pracovní tábor pro italské, ruské a srbské zajaté vojáky a zároveň hřbitov. Bylo tu pohřbeno přibližně 3850 zajatců. R. 1926 byly ostatky 2600 Srbů a několika Rusů přemístěny do pravoslavného mauzolea. Hřbitov po r. 1947 zpustl, místo pietně upraveno r. 2018.

Soukromá pohřební kaple rodiny Hendrichů. Postavena v novogotickém stylu na půdorysu kříže skalenským stavitelem Andreasem Kirschnekem podle plánů arch. Emila Glockera. Pochází z roku 1888. Doklad funerální kultury v regionu vyšší střední třídy na konci 19. a poč. 20. století. Památkově chráněná.