Turistické cíle v okolí obce Luby

Zámek byl postaven na základech starší tvrze r. 1672 J. Hartvíkem Nosticem. Ve druhé pol. 19. století byla původní raně barokní stavba přestavěna pseudogoticky. Nyní v něm sídlí Sokolovský okresní archiv.

Zámek přestavěn z původní tvrze někdy kolem r.1770 Karlem Antonínem Perglárem z Perglasu ve tvaru pravidelného čtverce. Stěny zdobeny mezipatrovou a korunní římsou. Stavbu kryje mansardová střecha. Vstup od severu dveřmi uprostřed trojosého průčelí.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Dřevěná rozhledna vysoká 19 m stojí na 757 m n. m. vysokém stejnojmenném kopci. Vystavěna stavitelem Ernstem Schüllerem podle návrhu architekta Gustava Zimmermanna. Slavnostní otevření se konalo 29. 11. 1931. Od r. 1968 byla věž pro návštěvníky uzavřena. Z místa je kruhový výhled.

Barokní obdélná stavba z r. 1776 se sedlovou střechou, krytou eternitovými šablonami. Zadní část zaoblená. Nad vchodem malý sanktusník bez zvonu, s kovaným křížem. Dveře (jen mříž) a okna chybí, zachována pískovcová ostění. V chudém interiéru pouze jednoduchá výzdoba. Zchátralá kaple čeká na opravu.

Komplex barok. kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Maří Magdaleny s klášterem křižovníků byl vybudován na místě staršího kostela v l. 1687–1728 dle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vyhlášené poutní místo. Bohatá, převážně barok. výzdoba i výbava, vytvořená výjimečnými umělci. Rekonstrukce v l. 2009–11.

Pozdně gotické panské sídlo z přelomu 15. a 16. století vybudované za Jana ze Zedtwitz, přestavěné na pozdně renesanční zámek na počátku 17. století. Po roce 1767 byla část areálu zbořena, k další devastaci docházelo po roce 1945. Dnes se dochovala jen vyhořelá budova na severozápadním nároží.

Farní kostel Božího Těla v Kraslicích je monumentální trojlodní novorománská bazilika z let 1892-1896 se soudobým vybavením většinou z dílny Ferd. Stuflessera z tyrolského St. Ulrichu am Pillersee. Z původního kostela je barokní krucifix, dvojice andělů světlonošů, mosazný lustr a trojice zvonů.

Specifické postavení Ašska v rámci Čech způsobilo, že tu nebyla po r. 1627 zakázána nekatolická vyznání. Tak mohl být v 80. letech 17. stol. v Podhradí u Aše postaven nový protestantský kostel, obnovený v 90. letech 20. stol. po poválečné devastaci.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Římskokatolický novorománský kostel v Bublavě (dříve Schwaderbach) byl postaven v letech 1886-1887. V letech 1908-2001 byl kostelem farním, nyní je kostelem filiálním ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami. Vnitřní vybavení pochází z doby stavby kostela.