ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Klatovy I
Pozdně gotická budova radnice z let 1557–1559 od mistra Antoně. Upravena v letech 1689, 1758 a 1781. V empírovém slohu přestavena v letech 1848–1850. Poslední velká úprava v roce 1925, kdy bylo přistaveno další patro, budova získala novorenesanční štíty podle projektu architekta J. Fanty.
Zříceniny hradu z 13. stol. s unikátní hradní kuchyní. Přestavěn goticky za Něpra z Roupova (1380–93) a za Jana II. (kon. 15. stol.), renesančně za Jana IV. (1595–98). R. 1704 Roupov ztratil rezidenční funkci, začal chátrat a od r. 1817 zřícenina.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Úboč
Terénní zbytky hradu snad z přelomu 12. a 13. století. Zanikl v 1. pol. 13. st. v souvislosti s vyhnáním ze země možného stavebníka Černína z rodu Drslaviců po sporu s Přemyslem Otakarem I. Zachovány valy a příkopy kolem pahorku předhradí a jádra.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kdyně
Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Horšovský Týn
Dřevěná rozhledna (21,5 m, 459 m n.m.) byla postavena na vrchu, kde stávala nejprve dřevěná a od r. 1913 zděná kaple. Oblíbené poutní místo, po r. 1945 kaple zničena armádou. Rozhledna s muzeem (arch. K. Salát) byla postavena v l. 2009–2010 Občanským sdružením pro výstavbu rozhledny v Horš. Týně.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Přeštice
Ve Skočicích stávala původně tři sídla. O tvrzi ze 13. stol. nejsou žádné podrobnější zprávy. Po tvrzi ze 14. stol. se dochovalo jádro tvrziště z valy. Mladší sídlo z 16. stol. beze stopy zaniklo.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Sobětice
Zaniklá sobětická tvrz stávala na ostrůvku uprostřed rybníčka při jižním okraji Sobětic. Je poprvé připomínána roku 1514. Roku 1520 byla vypálena. Naposledy je připomínána tvrz v Soběticích v 17. stol. Není však prokázáno, že se jedná o stejnou tvrz.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kout na Šumavě
Na novodobém zděném podstavci polychromovaná socha světce v klasickém pojetí. Pozdně barokní socha z poslední čtvrtiny 18. století. Památkově chráněná.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století od neznámého autora. Pískovcová socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy (pěticí hvězd symbolizujících latinské slovo „tacet“ což znamená „mlčí“ a velkým krucifixem v rukou). Je památkově chráněná.
Plastika sv. Jana Nepomuckého od neznámého umělce z roku 1814 vznikla nákladem Matěje Rozsypala. Renovována 1892, 1908 a na přelomu 20. a 21. století. Most na kterém socha stojí byl postaven roku 1811.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Soustov
Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.
V 18. století bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni tzv. plátýnkářství - výroba mlýnských pytlíků. Napomohla tomu i v té době již fungující textilní manufaktura. Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách. Roku 1859 byla velká část továrny zničena požárem. Továrna byla sice rychle obnovena, ale podnik se finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Dalším zásadním rozhodnutím bylo zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze v roce 1884. Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. Textilní výroba zde byla ukončena až v září 2003.
stará přádelna 
