Turistické cíle v okolí obce Koloveč

Pomník k 500. výročí husitské bitvy u Domažlic měl být zbudován na Baldovském návrší r. 1931. Byla však postavena jen hranolová základna s pamětními kameny z husitských bojišť. Po poškození r. 2007 byl dokončen r. 2015 instalací mohutného žulového kalicha od klatovského sochaře Václava Fialy.

Pomník letce kpt. Vladislava Koumala, který zde 3. 2. 1967 havaroval s MiGem-15bisR č. 3639. Letadlo přiletělo od východu, před dopadem těsně minulo obec Blížejov. Pilot se je mohl pokoušet nasměrovat do neobydlené oblasti za vesnicí. Vandaly poškozený pomník byl r. 2011 opraven.

Zámek nechal postavit Chotěšovský klášter koncem 17.stol. v barokním stylu. V padesátých letech 20.stol. tehdejší vlastník JZD nechal zámek zpustnout a zdevastovat. V neutěšeném stavu je dodnes.

Zaniklý hrad. Při arch. výzk. nalezena keramika z 11. stol. Hrad mohl hrát význ. úlohu při obraně Všerubského průsmyku v bojích mezi Břetislavem I. a císařem Jindřichem III. r. 1040. Opevnění a další arch. nálezy poukazují na hrad z 1. pol. 13. stol.

Rezervace na ploše 20,52 ha v severní části Úlíkovského hřbetu Korábské vrchoviny. Vyhlášena k ochraně smíšených svahových porostů s výskytem tisu červeného. V rezervaci se nachází zřícenina hradu Netřeb. Je zde 156 tisů, nejstarší má odhadem 720 let.

V barokní jednoposchoďový zámek byla v polovině 18. stol. přestavěna Dohalskými z Dohalic starší tvrz. Kolem byla vybudována velká ovocná a okrasná zahrada. V dnešní době je zámek zchátralý a opuštěný.

Zámek byl v první pol. 18. stol. přestavěn ze starší renesanční tvrze hrabětem Ferdinandem Morzinem. Dnes je zámek majetkem obce, je zčásti užíván k bydlení, a není veřejnosti přístupný.

Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.

Budova nové radnice byla postavena podle projektu Františka Vokála v roce 1860 na místě zchátralé dřevěné radniční budovy. Roku 1911 prošla romantizující novogotickou přestavbou, při které získala současnou podobu, inspirovanou nedalekým hradem.

Pozdně gotická budova radnice z let 1557–1559 od mistra Antoně. Upravena v letech 1689, 1758 a 1781. V empírovém slohu přestavena v letech 1848–1850. Poslední velká úprava v roce 1925, kdy bylo přistaveno další patro, budova získala novorenesanční štíty podle projektu architekta J. Fanty.

Obdélná pozdně gotická a renesanční radnice ze zač. 16. stol. Dochovaný pozdně gotický vstupní portál. Vyhořela v l. 1547, 1708 a 1801. Barokní přestavba v r. 1693. Při přestavbě v l. 1964-1967 sloučena se sousedním barokním domem č.p. 53. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.