Turistické cíle v okolí obce Cehnice

Raně gotická trojlodní pseudobazilika z 1. pol. 13. stol. Hodnotný portál z roku 1489. Renesanční štíty severní lodi jsou z 16. století. V letech 1741–43 přistavěna barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. V roce 1886 byl chrám částečně regotizován.

Raně barokní poutní kostel z let 1677-1678; sakristie z poloviny 18. století a krov jehlancovitého tvaru z poloviny 19. století. Osmiboká centrální stavba s menší obdélnou sakristií; kolem hřbitov s ohradní zdí se třemi branami a vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Cenný exteriér i interiér.

Pozdně gotický až renesanční hřbitovní kostel z let 1549-76. V r. 1949 hřbitov zrušen a v 70. letech přeměněn na pietní park. Kostel slouží jako koncertní síň. V interiéru pozdně renesanční kazatelna a originály barokních plastik z kamenného mostu.

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.

Raně gotický kostel, postavený zřejmě za účasti zvíkovsko-písecké hutě ve II. polovině 13. století. Nejvýznamnějším dochovaným prvkem je portál, skrytý jižní předsíní. Výrazná úprava v 18. století (prodloužení lodi k západu, zvýšení věže). Vnitřní zařízení převážně z 18. a 19. století.

Původně raně gotický kostel ze druhé pol. 13. století, přestaven ve 14. stol. (portál v jižní zdi). Zásadně přestavěn Thomassiem Rossi v renesanci, za Petra Boubínského, pána na Střele kolem roku 1580. Barokně upraven v roce 1761. V roce 1847 byla zvýšena věž, fasáda byla upravena pseudorománsky.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Původní kostel z poč. 14. století, přestavován v letech 1708-1709 a v r. 1885. Jednolodní orientovaný kostel s obdélnou lodí a presbytářem, se sakristií s oratoří a hranolovou věží v západním průčelí. Pozůstatky nástěnných maleb z 1. pol. 14. století. Na malém hřbitově hroby významných osobností.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.