Turistické cíle v okolí obce Chvalkovice

Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.

Zámek vybudovaný stavitelem Albrechtem Krajířem z Krajku koncem 16. stol. Po dvojím požáru přestavěn v barokním a poté v klasicistním stylu.

Druhou generaci panských sídel v Dačicích představuje starý zámek, postavený v letech 1572–9 nad dvorem tvrze. Od konce 16. století sloužil hospodářským potřebám panství, od roku 1939 jako sídlo městské správy.

Věžovitá brána je součástí opevnění města, vzniklého před rokem 1366. Upravena v 16. století, původně vnitřní část komplexu (před ní stál barbakan). V 18. století doplněna vížkou na hřebeni střechy.

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Hrad vznikl jako součást opevnění města Drosendorf kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Byl obléhán Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Po požáru v r. 1694 přestavěn na zámek. Dnes v majetku rodu Hoyos-Sprinzenstein.

Dvůr s panským domem vznikl snad ve 2. polovině 17. století, kdy uherčické panství vlastnili Berchtoldové. Od poloviny 18. století zde fungoval teletník s byty panských úředníků. Po 2. světové válce byl dvůr přeměněn na vepřín. Dnes v soukromém vlastnictví.

Lokalita zaniklého hradu z 12. století s výraznými terasami a stupňovými náspy. Pravděpodobně až po zániku sídla zde před r. 1160 vznikl románský kostel, jenž mohl mít ve středověku i obrannou funkci.

Zřícenina kdysi románského hradu z konce 12. století, přestavěného a rozšířeného goticky ve 13.-14. století. K úpadku došlo v polovině 16. století, kdy přestal sloužit jako sídlo. Ve 2. polovině 17. století již byl zřejmě zříceninou.

Expozice v mladoňovické pastoušce z r. 2012 připomíná osobnost Petra z Mladoňovic, spisovatele a kazatele, přítele Mistra Jana Husa a svědka jeho tragické smrti, o níž zanechal svědectví. Byl také svědkem upálení Mistra Jeronýma Pražského r. 1416. Na návsi stojí ještě Petrův pomník.

Pozdně barokní mohutná budova fary vedle kostela sv. Jakuba Většího datována v erbu ve štítě do r. 1705. Jednopatrová budova na obdélném půdoryse je obrácena hlavním průčelím do ulice, vedle ní je situována vjezdová brána do hospodářského dvora a farní dvůr uzavírá obdélná hospodářská budova.

Pozdně barokní fara stojí na okraji vstupu do areálu kostela sv. Lamberta. Dle datace v průčelí postavena roku 1796. Zděná patrová budova na obdélném půdoryse, zdobená štukovou výzdobou s pilastry a bosáží. Areál fary doplňuje vjezdová brána s ohradní zdí a hospodářským stavením. Památkově chráněná.