Turistické cíle v okolí obce Chvalkovice

Kostel sv. Prokopa v Domamili je pozdně románská, barokně upravená stavba s mírně excentricky předsazenou, původně samostatnou hranolovou věží. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně se sousoším sv. Jana Nepomuckého je od r. 1958 kulturní památkou.

Jemnický farní kostel vznikl až koncem 14. století, tedy několik desetiletí po vzniku hrazeného města uprostřed jeho náměstí. Velká přestavba v 80. letech 16. století, později jen drobné doplňky a korekce vzhledu.

Římskokatolický kostel sv. Václava v Třeběticích je novogotická stavba z r. 1854. Od r. 1867 je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Není památkově chráněn.

Středověká románská rotunda asi z přelomu 12.-13. století ohrazená zdí, jež plnila i ochrannou funkci. V 17.-18. století byla stavba barokně upravena.

Kostel sv. Vavřince je pozdně barokní stavba z konce 18. století, k níž byla r. 1853 přistavěna sakristie. Opravován byl začátkem 21. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka.

Původní dačický kostel je doložen již ve 12. století. Gotická stavba, která ho vystřídala, tvořila zároveň obrannou jednotku trhového místa. V pol. 16. stol. stavba mohutné věže, po požáru postaven v letech 1775-88 pozdně barokní chrám.

Kostel je prvně doložen na rytině Georga Matthäuse Vischera z r. 1672. Současný pozdně barokní kostel se západní věží vznikl přestavbou staršího chrámu v letech 1785–1790. K přestavbě došlo v souvislosti s povýšením lokálního kaplanství na farnost r. 1784.

Původně opevněný gotický kostel ze 14. stol. Vnější omítka renesanční, sgrafitová, loď upravena a sklenuta po požáru 1771.

Tvrz postavená na počátku 16. stol. R. 1305 se zmiňuje ves v majetku zderazských křižovníků, poté se majitelé často střídali. Od r. 1531 byla tvrz v majetku Koňasů z Vydří. Ti provedli v 16. stol. renesanční přestavbu tvrze. V 17. stol. přístavbou upravena na zámeček. Později sloužila jako sýpka.

Terénní pozůstatky tvrziště v sousedství Krokovického rybníka. Tvrz v pramenech připomínána poprvé r. 1390, jako zaniklá zmiňována r. 1570.

Reliéf hradu, porušeného stavbou lesní cesty, situovaného na méně obvyklém místě, na hřebeni mezi dvěma plochými vrcholy kopce.

Mlýn je prvně doložen na 1. vojenském mapování z let 1764-68. V r. 1839 mlýn postihl požár, po kterém jej Johann a Johanna Lodes obnovili. V r. 1930 vlastnil mlýn Vojtěch Zadražil. Dnes slouží jako ekofarma s ubytovacím zařízením.