Turistické cíle v okolí obce Velešín

Železný kovaný kříž na nízkém kamenném soklu z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněný.

Drobnější zděný objekt kovárny typicky samostatně umístěný v prostoru na návsi. Přestavěn v 2. polovině 19. století. Technická památka - doklad řemeslného vybavení obce.

Zajímavě řešený kříž plasticky ztvárněný na podkladové desce, krytý malou stříškou; na hranolovém podstavci. Ve spodní části podstavce datování - 1843. Stojí na rozcestí a je volně přístupný.

Dvůr, původně zvaný Pidíkův, se nachází západně od krumlovského zámku. Původně patřil zřejmě drobnému zemanovi, roku 1423 snad vypálen. Současná podoba výsledkem pozdně barokní přestavby po roce 1750, kdy byla východní část změněna na letohrádek. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

Hrad byl založen v pol. 13. st. Landštejny. R. 1398 byly Ledenice povýšeny na městečko a poč. 15. st. připojeny k třeboňskému panství. Hrad ztratil tak svůj strategický význam. Před pol.15. st. zanikl. Na jeho místě stojí zemědělské usedlosti.

Významné poutní místo v srdci jižních Čech mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi založené v roce 1650. V r. 1677 přistavěn kostel sv. Ducha, v r. 1891 věž zvonice nad hlavním vchodem, v okolí 25 pašijových kaplí z let 1658–1835.

Hrad z přelomu 13. a 14. stol. Prvními majiteli Jan a Hroch mladší z Maršovice, poté ho vlastnil Jan z Malovic. Hrad náležel k novohradskému panství. R. 1541 zpustl, dávno předtím opuštěn.

Radioaktivní pramen vyvedený do barokní kaple z roku 1769. Mělo by se jednat o Mariánský pramen, který byl na počátku poutí do Dobré Vody.

Barokní mariánský sloup ve východní části velešínského náměstí byl postaven roku 1765. Obklopují ho sochy svatých Floriána, Antonína a Janů Křtitele a Nepomuckého.

Barokní sloup, obklopený šestibokou kašnou, v jižní části českokrumlovského náměstí. Postaven roku 1716 na památku morové epidemie 1714. Autorem sochařské výzdoby byl pražský Matěj Václav Jäckel, zahrnuje patrony města a protimorové svaté.

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Zděná jednopatrová omítaná budova s volutovým štítem. Dnešní podoba pochází z druhé ploviny 18. století. Na vstupním portálu datace 1709. Památkově chráněný.