Turistické cíle v okolí obce Mojné

Původní brložský kostel vznikl poč. 14. stol. nákladem Petra I. z Rožmberka. V letech 1697–1704 ho nahradila současná stavba, využívající původních konstrukcí, v celkovém vyznění spíše gotická, než barokní. Obklopuje ji hřbitov, západně pod ní fara.

Kostel sv. Šimova a Judy z poloviny 13. století postaven Rožmberky v raně gotickém stylu. Přestavěn pseudogoticky v roce 1909, kdy bylo také pořízeno nové vybavení. Hlavní oltář z 18. století. Okolo hřbitov a boží muka z roku 1521.

Původně gotický velešínský kostel, založený v polovině 13. století, prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Od konce 18. století je jediným fungujícím kostelem ve městě. Obklopuje ho rozsáhlý funkční hřbitov a areál Jihostroje.

Novogotický kostel na návsi postaven v letech 1935-1936 místními občany. Asi na jeho místě stávala původně zvonička se zvonem z r. 1756. Jednolodní stavba s presbytářem a sakristií, v průčelí vysoká hranolová věž se vstupním průčelím, zakončená jehlancovou střechou. Přístupno při bohoslužbách.

Kostel původně z počátku 13. století byl několikrát upravován v různých stadiích gotiky. Současná podoba je výsledkem tvrdé novogotické obnovy v roce 1870. Původně vlastnický kostel pánů z Prčice (Vítkovců) spravoval od poloviny 13. století s přestávkami vyšebrodský klášter.

Původně raně gotický kostel sv. Vincence (presbytář a sakristie), r. 1494 postavena loď s věží. Přestavěn barokně v letech 1708-1709 (loď, nově postavena věž, brána před kostelem), a to podle Pavla Ignáce Bayera za finanční podpory knížete Františka Adama Schwarzenberga.

Farní kostel hlavního rožmberského sídelního města vznikal postupnou výstavbou ve 14. a 15. století se zřejmou snahou vyrovnat se svou výstavností pražské katedrále. Tuto snahu vyjadřuje i jeho zasvěcení a zřízení kaple sv. Václava.

Kostel postavený v l. 1644–1647 v gotizujícím stylu. Zachována část lodě s hrotitými okny. V roce 1890 byla přistavěna kaple Nejsvětější Trojice. U zřícenin studánka s léčivou vodou.

Pův. gotický jednolodní kostel s pravoúhlým kněžištěm, sakristií po severní straně a západní věží poprvé připomínán v r. 1263. Postaven uprostřed hřbitova, obehnaného ohradní zdí. Je významným dokladem stáří a historie obce. Stavba obsahuje řadu hodnotných středověkých stavebních konstrukcí.

Železný kovaný kříž na nízkém kamenném soklu z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněný.

Rokokový kovaný kříž s bohatě tvarovanými profily, spojujícími ramena, patu a vrchol; usazený v kamenném soklu. Pochází z 18. století (datace 1733). Památkově chráněný.

Drobnější zděný objekt kovárny typicky samostatně umístěný v prostoru na návsi. Přestavěn v 2. polovině 19. století. Technická památka - doklad řemeslného vybavení obce.