Turistické cíle v okolí obce Mojné

Objekty bývalé kovárny č. p. 23 a obydlí kováře č. p. 24 leží uprostřed návsi. Zachované v původní hmotě i skladbách. Kovárna na místě původní dřevěné stavby z roku 1841 s datací ve štítu. Součást vesnické památkové rezervace zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavě řešený kříž plasticky ztvárněný na podkladové desce, krytý malou stříškou; na hranolovém podstavci. Ve spodní části podstavce datování - 1843. Stojí na rozcestí a je volně přístupný.

Pamětní železný kříž na žulovém podstavci stojí na Zátkově nábřeží na levé straně řeky Malše naproti budově Krajského soudu. Na akantové destičce se zlaceným okrajem a zlacenou datací v dolní části kříže nad podstavcem je datován do roku 1899.

Dvůr, původně zvaný Pidíkův, se nachází západně od krumlovského zámku. Původně patřil zřejmě drobnému zemanovi, roku 1423 snad vypálen. Současná podoba výsledkem pozdně barokní přestavby po roce 1750, kdy byla východní část změněna na letohrádek. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

Významné poutní místo v srdci jižních Čech mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi založené v roce 1650. V r. 1677 přistavěn kostel sv. Ducha, v r. 1891 věž zvonice nad hlavním vchodem, v okolí 25 pašijových kaplí z let 1658–1835.

Hrad z přelomu 13. a 14. stol. Prvními majiteli Jan a Hroch mladší z Maršovice, poté ho vlastnil Jan z Malovic. Hrad náležel k novohradskému panství. R. 1541 zpustl, dávno předtím opuštěn.

Radioaktivní pramen vyvedený do barokní kaple z roku 1769. Mělo by se jednat o Mariánský pramen, který byl na počátku poutí do Dobré Vody.

Barokní mariánský sloup ve východní části velešínského náměstí byl postaven roku 1765. Obklopují ho sochy svatých Floriána, Antonína a Janů Křtitele a Nepomuckého.

Barokní sloup, obklopený šestibokou kašnou, v jižní části českokrumlovského náměstí. Postaven roku 1716 na památku morové epidemie 1714. Autorem sochařské výzdoby byl pražský Matěj Václav Jäckel, zahrnuje patrony města a protimorové svaté.

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Zděná jednopatrová omítaná budova s volutovým štítem. Dnešní podoba pochází z druhé ploviny 18. století. Na vstupním portálu datace 1709. Památkově chráněný.

Na místě starších domů vznikl postupně v 17.–19. století krumlovský měšťanský pivovar. Výroba zde zanikla roku 1949, poté do počátku 90. let 20. století objekty chátraly. Od roku 1993 se postupně rekonstruuje pro účely centra moderního umění.