Turistické cíle v okolí obce Chodeč

Žulová kašna s nádrží ve tvaru šestiúhelníku. Vysoký středový sloup je šestihranný na vrcholu s mísou či mušlí. Voda proudí tryskami ve tvaru lvích hlav. Postavena byla roku 1864, o čemž svědčí letopočet doplněný monogramem: „M. T.“ na stěně bazénku. Památkově chráněná od roku 1958.

Kamenná kašna obdélného půdorysu se zapuštěným schodištěm, krytá jehlancovou stříškou se šindelem. Doba vzniku nezjištěna (pravděpodobně 18. - 19. století). Nachází se na návsi vedle dětského hřiště. Doklad technického řešení v oblasti základních potřeb života našich předků.

Středověká a raně novověká tvrz z 2. poloviny 14. století v rozparcelovaném dvoře ve vsi zanikla pravděpodobně v průběhu 2. poloviny 18. století či na počátku století 19. Stávala pravděpodobně v místech nynějšího domu č. p. 32.

Klášter augustiniánů zal. r. 1455, postaven do konce 15.st. R. 1564 zrušen, poškozen 30-letou válkou, r. 1658 obnoven a opraven. V 18. st. upravován, definitivně zrušen r. 1785. Dochován kostel, karmelská kaple, rajský dvůr s ambity.

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Dvojklášter žebravých řádů byl roku 1350 založen mimo jiné pro oslabení vlivu valdenských, jichž tehdy žilo v okolí Krumlova mnoho. Fungoval 600 let, poté bez využití zchátral. V posledních letech ho postupně opravuje řád křižovníků.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Kořenští z Terešova v l.1565–1566 přestavěli původní tvrz na renesanční zámek. V r.1598 a 1621vyhořel. R.1623 zpustlý zámek prodán vyšebrodskému klášteru. Později sloužil jako sklady, škola, byty či pohostinství.

Koněspřežná železniční dráha České Budějovice-Linz (128,7 km) byla vybudována v l. 1825-1830 (arch. F. A. Gerstner), r. 1872 byla nahrazena parostrojní železnicí. Památkami po koněspřežné dráze u Velešína jsou bývalá přepřahací stanice a hostinec Veselka - Holkov a dva kamenné můstky / propustky.

Mohutná podsklepená barokní pětipatrová sýpka z konce 17. století (dokončena r. 1697) o délce 57,85 m se štíty a sedlovou střechou. První obilní sýpka v okolním kraji, kde se shromažďovalo obilí v době neúrody. V současné době rekonstruována (2021). Stojí na západním okraji horní zámecké zahrady.