Turistické cíle v okolí obce Chodeč

Významné poutní místo v srdci jižních Čech mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi založené v roce 1650. V r. 1677 přistavěn kostel sv. Ducha, v r. 1891 věž zvonice nad hlavním vchodem, v okolí 25 pašijových kaplí z let 1658–1835.

Hrad z přelomu 13. a 14. stol. Prvními majiteli Jan a Hroch mladší z Maršovice, poté ho vlastnil Jan z Malovic. Hrad náležel k novohradskému panství. R. 1541 zpustl, dávno předtím opuštěn.

Barokní mariánský sloup ve východní části velešínského náměstí byl postaven roku 1765. Obklopují ho sochy svatých Floriána, Antonína a Janů Křtitele a Nepomuckého.

Barokní sloup, obklopený šestibokou kašnou, v jižní části českokrumlovského náměstí. Postaven roku 1716 na památku morové epidemie 1714. Autorem sochařské výzdoby byl pražský Matěj Václav Jäckel, zahrnuje patrony města a protimorové svaté.

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Zděná jednopatrová omítaná budova s volutovým štítem. Dnešní podoba pochází z druhé ploviny 18. století. Na vstupním portálu datace 1709. Památkově chráněný.

Na místě starších domů vznikl postupně v 17.–19. století krumlovský měšťanský pivovar. Výroba zde zanikla roku 1949, poté do počátku 90. let 20. století objekty chátraly. Od roku 1993 se postupně rekonstruuje pro účely centra moderního umění.

Pozdně renesanční městská zbrojnice doložená roku 1677. Roku 1774 zde byly uloženy městské vozy a těžké palné zbraně dělostřelectva. V roce 1813 sloužila budova k ustájení koní a uložení sena, slámy a dalších potřeb dělostřelectva a trénu. Později sloužila jako sýpka. Dnes je v budově občerstvení.

Z původně složitého systému městského opevnění Českého Krumlova, členěného na vlastní město a Latrán, se zachovalo jen několik viditelných objektů: krátký úsek parkánové hradby v Kájovské ulici, Budějovická brána a bašta u pivovaru Eggenberg.

Pův. gotická tvrz přestavěná renesančně, 1. zmínka z r. 1597. V této podobě se zachovala dodnes s rozlehlým hospodářským areálem v jihozápadní části vesnice. Tvrz půdorysu dvou čtverhranných budov, v níž se zachovalo torzo středověkého objektu a valeně zaklenuté místnosti včetně černé kuchyně.

Mohylové pohřebiště bylo k pohřbívání využíváno téměř 1 500 let od střední a mladší doby bronzové, doby halštatské až po laténskou. Prozkoumáno již ve 2. pol. 19. století 35 mohyl, z nichž 3 pohltila stavba dálnice. V roce 1866 zde pořízen druhý nejstarší plán mohylníku na našem území (J. Stulík).

Trojboký sloup v těžišti náměstí v Benešově nad Černou byl postaven roku 1726. Vrcholí sochou sv. Jana Nepomuckého, podstavec obklopují svatí Florián, Roch a Šebestián. Na bocích sloupu jsou reliéfy s výjevy ze života svatých.