Turistické cíle v okolí obce Chodeč

Novogotický kostel na návsi postaven r. 1900. Jednolodní s předsunutou předsíní se vstupním portálem, vrcholící hranolovou zvonicí s kuželovou střechou s křížem. Ukončen presbytářem s pětibokým závěrem a po jeho záp. straně přilehlou sakristií. Kolem park s výklenkovou kaplí (viz samostatné heslo).

Novorománský kostel postavený v letech 1938-1940. Jednolodní sakrální stavba, jejíž fasáda je zdobena jednoduchými novorománskými prvky. Nad oltářem je pod křížem umístěna socha Panny Marie Budějovické. Vedle kostela je u parčíku umístěna barokní socha Immaculaty od Josefa Dietricha z roku 1727.

Gotický kostel se zajímavým stavebním vývojem ve 14. a 15. století je jedním z mála pozůstatků původní zástavby obce Malonty, která byla v rámci odčinění Bílé hory nahrazena většinou panelovými domy.

Pro potřeby velešínských protestantů byl před rokem 1491 postaven kostel v západní části náměstí. Po rekatolizaci krumlovského panství se ukázal jako přebytečný, roku 1785 byl zrušen a prodán obci. Dnes probíhá rekonstrukce pro potřeby města.

Novogotický jednolodní kostel s pětibokým presbytářem a s věží s hlavním vstupem do kostela. Byl postaven v letech 1903-1906. Reprezentuje sakrální architekturu jihočeského venkova na počátku 20. století. Památkově chráněný.

Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Menší kostel vznikl zřejmě po požáru roku 1507 na místě původního kostelíka ("kaplice"), který po vzniku města sloužil českým obyvatelům.

Původně gotický farní kostel v Benešově nad Černou vznikl počátkem 30. let 14. století údajně přestavbou starší kaple. Barokně byl upraven roku 1630, naposledy rekonstruován v 90. letech 20. století.

Zachovalý, původně gotický kostel ze 14. století (loď), koncem 15. stol. přestavěn a přistavěna pozdně gotická věž s dlátkovou střechou, další přestavby v průběhu 18. - 20. stol. (kruchta, oratoř, předsíň). V interiéru hodnotné nástěnné malby sv. Kryštofa z 16. století. Přístupný v době bohoslužeb.

Pozdně gotický kostel v Zátoni nahradil po roce 1490 husity zničenou svatyni proboštství ostrovského kláštera. Jedno z vrcholných děl rožmberské pozdní gotiky tvoří dominantu vltavského údolí mezi Rožmberkem a Krumlovem.

Trojlodní kostel, postavený v letech 1936–38 v tradicionalistickém slohu podle projektu Ing. Hanse Foschuma z Českého Krumlova. Převážnou část nákladů na stavbu hradila papírenská firma Spiro. Obnoven po roce 1995. Dominanta areálu se starší kaplí (1850), farou a nástupním prostranstvím.

Kostel se v Blansku u Kaplice připomíná poprvé roku 1359. Současná stavba pochází z poslední třetiny 14. století, prošel pozdně gotickými a barokními úpravami. Obklopuje ho dosud funkční hřbitov, západně od něj stojí bývalá fara.

Bývalý kostel sv. Jošta stojí pod krumlovským hradem na místě původní kaple založené před rokem 1334. V průběhu staletí doznal řady stavebních změn a úprav (mj. v roce 1756 nastaveno 5. patro věže) a v roce 1787 za josefinských reforem byl zrušen a uzavřen. Dnes je část objektu využívána komerčně.