Turistické cíle v okolí obce Otěvěk

Morový špitál poprvé připomínán r. 1371. Pozdně gotická kaple a starý špitál z r. 1515, barokně přestavěno v letech 1763-1766. Fresky od Fr. J. Prokyše. Špitál zbořen a postaven nový (střední část). Severní část špitálu dostavěna r. 1779. Pak přeměněn v chudobinec. Nově rekonstruován r. 2006.

Malé muzeum koněspřežky Č. Budějovice-Linz v býv. strážním domku č. p. 1 z r. 1828. Dříve součást areálu nákladového nádraží. V r. 1977 zrekonstruován a umístěno v něm malé muzeum. Expozice popisující historii a současnost strážních domků a drážních strážníků. Národní kulturní památka.

Zaniklá tvrz v areálu osamoceně stojícího hospodářského dvora pocházela z 2. poloviny 14. století. Pozůstatky se mohly dochovat v jižní části východního křídla - viz plán P .I. Bayera na barokní přestavbu dvora z roku 1719.

Barokní návesní kaple z roku 1773. Zděná omítaná stavba na čtvercovém půdorysu, kolem vchodu členěná pilastry s hlavicemi a s tvarovaným vykrajovaným volutovým štítem. Krytá sedlovou střechou, na jejímž hřebeni je vztyčena šestiboká zvonička s lucernou a cibulovou stříškou. Památkově chráněná.

Kaple umístěná v trianglu cest - urbanistická dominanta návsi. Barokní stavba s valbovou střechou a se zvoničkou na jejím hřebeni. Na průčelní straně s valeně zaklenutým výklenkem (nikou) s vrátky a s plastikou Panny Marie ve štítu. V bohatě vyzdobeném interiéru socha Ecce homo. Památkově chráněná.

Kaple postavena na místě původní barokní stavby z počátku 19. století a vysvěcena v r. 1930. Zděná kaple na návsi obdélného půdorysu se vstupním průčelím, obloučkovým štítem a hranolovou zvoničkou s makovicí a křížem. Zařízení z 1. poloviny 19. století.

Barokní návesní kaple z roku 1704. První ze souboru tří památkově chráněných výklenkových kaplí v katastru obce. Zděná omítaná hranolová kaple na obdélném půdorysu se segmentově ukončeným štítem. V průčelí půlkruhově zakončený výklenek se železnou mříží a nástěnnou freskou Korunování Panny Marie.

Zaniklá středověká tvrz, pravděpodobně ze začátku 14. století (Mikuláš z Pasovar - 1314 a 1316). Kolem 15. století se dostává do majetku Rožmberků a v r. 1541 se uvádí již jako pustá spolu se vsí. Jako předpokládaná lokalizace se jeví místo odloučeného statku na kraji vsi č. p. 1.

Rozlehlý gotický hrad Rožmberků, husité poničili r. 1467, obnoven v 1. polovině 16. století, opět poškozen výbuchem střelného prachu (r. 1573) a zemětřesením (r. 1605). Opraven, dobyt r. 1619 generálem Buquoyem. Obnoven a rozšířen barokně. V rukou rodu Buquoy zůstal hrad až do roku 1945.

Zámek vznikal postupně. Marie Magdalena Buquoyová přestavěla v letech 1634 – 35 rožmberský „panský dům“. V 19. století byl tento objekt v místě rozsáhlé zahrady přestavěn na empírový zámek. Zámek je využíván Akademií věd ČR a Jihočeskou univerzitou.

Patrový nárožní dům s náročně pojatými historizujícími průčelími a valbovou střechou s přilehlým dvorem. Původně přízemní z roku 1654, v roce 1882 radikálně přestavěn a zvýšen o patro. Současná vnější podoba domu je z roku 1891. V současnosti v něm sídlí Novohradské muzeum.

Venkovská rezidence augustiniánů z let 1680-1684 s hospodářským dvorem. Od r. 1785 sloužila jako obydlí úředníků třeboňského panství. R. 2004 obnova objektu, vznik válcovitého věžovitého přístavku. Soukromý majetek - slouží jako residence pro Safari resort. Přístupný pro ubytované hosty.