Turistické cíle v okolí obce Záboří

Pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240 byl přestavěn koncem 17. století (klenba lodi). V letech 1728–30 přistavěny boční kaple. Většina zařízení z II. poloviny 18. století, několik náhrobků ze 16.–19. století. Areál kostela a hřbitova opraven na přelomu 20. a 21. století.

V jádru románsko-gotický kostel z doby kolem r. 1260. Rozšířen ve 14. století, upravován v r. 1742, věž až z r. 1764. Dvoulodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem. Sakristie na severní a předsíň na jižní straně. K západnímu průčelí v ose přistavěna hranolová věž. Přístupný při bohoslužbách.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století (nejstarší záznam v pamětní knize fary k r. 1345). Upraven barokně a přistavěna průčelní věž (1719 -20 - arch. Pavel Ignác Bayer). V r. 1897 rozšířen a restaurován, pak ještě počátkem 21. stol. Přístupný při bohoslužbách.

Věž kostela sv. Petra a Pavla s čapím hnízdem je dominantou obce Strýčice. Pův. románský kostelík z 13. stol. byl zvýšen a rozšířen v pozdní gotice, později upraven barokně a doplněn o hranolovou věž. Od r. 2013 je chátrající stavba v rekonstrukci.

Kostel již z počátku 13. století (raně gotický presbytář a sakristie, portál ve věži) na místě původní osady Budivojovice. Jeho nynější podoba je však výsledkem pozdně gotické přestavby kolem r. 1461 a pozdějších úprav. Nástěnné malby z konce 16. století. Empírové náhrobky. Přístupný příležitostně.

Původní brložský kostel vznikl poč. 14. stol. nákladem Petra I. z Rožmberka. V letech 1697–1704 ho nahradila současná stavba, využívající původních konstrukcí, v celkovém vyznění spíše gotická, než barokní. Obklopuje ji hřbitov, západně pod ní fara.

Novogotický kostel na návsi postaven v letech 1935-1936 místními občany. Asi na jeho místě stávala původně zvonička se zvonem z r. 1756. Jednolodní stavba s presbytářem a sakristií, v průčelí vysoká hranolová věž se vstupním průčelím, zakončená jehlancovou střechou. Přístupno při bohoslužbách.

Románskogotický kostel (pol. 13. st.) přestavěn poč. 14. st. (presbytář). Současná podoba výsledkem pozdně gotických (1525), renesančních (1597) a barokních (1653, 1719, 1729) úprav. Farní kostel bývalého podhradí, po vysazení města mimo jeho obvod.

Novogotický obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a s hranolovou věží se zvonicí; kryt sedlovou střechou, věž jehlancovou střechou s makovicí a s křížem. Na místě kaple z r. 1865; postaven v r. 1913. U vchodu kamenný kříž. Stojí na staré návsi, kolem něj malý parčík. Přístupný při bohoslužbách.

Zachovalý farní kostel, obklopený ohrazeným hřbitovem, uprostřed návsi. Původně románský, přestavěn goticky v 1. pol. 14. stol., upravován barokně v l. 1683-1686, r. 1701 přistavěna kaple a obnoven po požáru r. 1752. V l. 1765-1766 postavena zděná věž. Přístupný při bohoslužbách.

Kostel postavený v l. 1644–1647 v gotizujícím stylu. Zachována část lodě s hrotitými okny. V roce 1890 byla přistavěna kaple Nejsvětější Trojice. U zřícenin studánka s léčivou vodou.

Farní kostel sv. Vojtěcha z let 1938-1939 podle projektu pražského architekta Jaroslava Čermáka. Bývalý františkánský kostel od 1.7.1990 dostali od biskupství k dispozici salesiáni spolu s přilehlou budovou. Mše svaté jsou každý den a v té době je kostel přístupný.