Turistické cíle v okolí obce Záboří

Klasicizující kaplička sv. Jana Nepomuckého pochází z 2. poloviny 19. století. Zděná stavba na obdélném půdorysu vrcholí trojúhelníkovým štítem s dvouramenným křížem. Stojí při silnici z Českých Budějovic přes Včelnou na Kamenný Újezd a Český Krumlov. Volně přístupná, zachovalá.

Kaplička je větších rozměrů s hlubokým výklenkem zaklenutým valenou klenbou a se sochou sv. Jana Nepomuckého. Svým umístěním při hlavní silnici je výrazným krajinotvorným a urbanistickým prvkem a zároveň je dokladem lidové zbožnosti. Pojetím odpovídá kulturní památce o státní památkové péči.

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. st, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z r. 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl r.1265 založen Přemyslem Otakarem II. Kostel je bazilikálním trojlodím,s táhlým pětibokým presbytářem se sakristií na jihu, severní strana příčné lodi s barokní předsíní, po severní straně barokní kaple. K jižní straně přiléhá klášter s ambitem.

Zřícenina pavlánského kláštera v Kuklově (Kugelweitu či Kuklvejtu), založeného 5. 4. 1495 a zaniklého po polovině 16. století. Objekty kláštera dnes prorůstá zástavba vsi.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Kostel Jména Panny Marie na Lomci postaven v letech 1695–1672 za přičinění Filipa Em. Buquoye zednickým mistrem J. Hablesreuterem. Architekt není znám. Později byla přistavěna sakristie a schodišťová vížka, dále byla zřízena kruchta.

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.