Turistické cíle v okolí obce Kaliště u Lipí

Rokokový kovaný kříž s bohatě tvarovanými profily, spojujícími ramena, patu a vrchol; usazený v kamenném soklu. Pochází z 18. století (datace 1733). Památkově chráněný.

Drobnější zděný objekt kovárny typicky samostatně umístěný v prostoru na návsi. Přestavěn v 2. polovině 19. století. Technická památka - doklad řemeslného vybavení obce.

Objekty bývalé kovárny č. p. 23 a obydlí kováře č. p. 24 leží uprostřed návsi. Zachované v původní hmotě i skladbách. Kovárna na místě původní dřevěné stavby z roku 1841 s datací ve štítu. Součást vesnické památkové rezervace zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Kovárna s obytně hospodářskou budovou v typicky samostatném prostoru návsi. Byla postavena v roce 1846. Obdélný přízemní objekt, v jehož štítovém průčelí je podkovárna se širokým obloukovitým vstupem. Památkově chráněná.

Královský rybník založen v 16. stol. jako součást kaskády rybníků. Zdroj vody pro doly v Rudolfovském rudném revíru. Voda byla důležitá pro pohon vratidel, žentourů a stoup k vytahování a propírání rudy a k odčerpávání spodní vody. Na hrázi památník Martina Stáhalíka a socha sv. Jana Nepomuckého.

Pamětní železný kříž na žulovém podstavci stojí na Zátkově nábřeží na levé straně řeky Malše naproti budově Krajského soudu. Na akantové destičce se zlaceným okrajem a zlacenou datací v dolní části kříže nad podstavcem je datován do roku 1899.

Kříž na rozcestí mezi Zahájím a Municem směr Zliv s pamětní deskou na památku zde pochovaných 197 rakouských vojáků, padlých v bitvě u Zahájí dne 25. května 1742. Nově zrenovován, volně přístupný.

Kamenný pomník zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty byl postaven r. 1904 podle návrhu Václava Suchomela přímo na Blatech v blízkosti údajného místa, kde byl na břehu Bezdrevského či Soudného potoka Kubata popraven. Ze Zbudova k němu vede zelená značka.

Renesanční dům (též Rožmberský) si jako jediný na netolickém náměstí zachoval původní štíty i další detaily. Od konce 19. století zde shromažďoval JUDr. O. Kudrna své sbírky, které se po II. světové válce staly základem dnešní muzejní exposice.

Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.

Barokní lázeňský zámeček z l. 1716-1720 podle P. I. Bayera pro Adama Frant. ze Schwarzenbergu. V l. 1761-1770 přistavěno východní křídlo a r. 1765 samostatně stojící tzv. Židovna. V 19. stol. parkově upraveno okolí (tzv. Adolfův háj). V l. 1995-1996 prodlouženo pravé křídlo. Nyní domov seniorů.

Historický památník Locus perennis neboli Věčné místo označuje jeden ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakouska-Uherska prováděného v letech 1873–1896. Nyní součást české nivelační sítě. Památkově chráněný pomník pochází z r. 1889.