Turistické cíle v okolí obce Radomilice

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Vodní nádrž Hněvkovice byla na Vltavě vybudována v letech 1986-2010 jako zásobárna vody pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Hráz o délce 191 m a výšce 27 m vytvořila jezero o rozloze 312 ha a délce až 16 km, využívané též pro rekreační účely.

Předměstský dvůr, sloužící jako šlechtické a později vrchnostenské sídlo. Pův. z 2. poloviny 14. stol., přestavěn v 19. stol. Reprezentativní část byla v patrovém severozápadním nároží. Zachovány klenuté prostory a v patře barokní a klasicistní štuky. Soukromý majetek.

Selskobarokní výklenková kaple stojí u silnice ve svahu v osadě Holubovská Bašta, v části zvané Curna, patřící pod obec Čakov. Drobná zděná omítaná kaple na mohutném soklu, na mírně obdélném půdorysu, s mohutným hlubokým segmentově zakončeným výklenkem v průčelí s mříží. Krytá sedlovou stříškou.

Kaple neznámého zasvěcení u silnice nedaleko Chvalovic, podle typu zdiva pravděpodobně z 19. nebo z přelomu 19. a 20. stol. Zděná omítaná stavba na masivním kamenném soklu, obdélníkového půdorysu, v průčelí s půlkruhově zaklenutým výklenkem, uzavřeným kovovou ozdobnou mříží. Krytá sedlovou stříškou.

Hranolová výklenková kaple na mohutném čtvercovém soklu, s trojúhelným štítem a krytá polovalbovou sedlovou střechou, krytou prejzy. Stojí v mírném svahu uprostřed trianglu cest v severovýchodním konci vesnice. Neznámého stáří - nedatovaná; též i zasvěcení.

Drobná výklenková kaple na soklu, vyrovnávajícím nerovnost terénu, u cesty na konci vsi. V průčelí dvakrát odstupňovaný výklenek segmentově zaklenutý, na bocích niky, krytý jednoduchou železnou mříží; v něm soška Panny Marie. Vrcholí trojúhelníkovým štítem a sedlovou taškovou stříškou s křížkem.

Výklenková kaple stojící při silnici I/20 nedaleko obce. Obdélného půdorysu, se zdobným obloučkovým štítem, menší nikou ve štítě a velkým výklenkem na čelní straně. Z 1. poloviny 19. století - datována 1812. Mimořádná ukázka barokní drobné sakrální architektury. Nejstarší svého typu na území Blat.