Turistické cíle v okolí obce Radomilice

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Vodní nádrž Hněvkovice byla na Vltavě vybudována v letech 1986-2010 jako zásobárna vody pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Hráz o délce 191 m a výšce 27 m vytvořila jezero o rozloze 312 ha a délce až 16 km, využívané též pro rekreační účely.

Předměstský dvůr, sloužící jako šlechtické a později vrchnostenské sídlo. Pův. z 2. poloviny 14. stol., přestavěn v 19. stol. Reprezentativní část byla v patrovém severozápadním nároží. Zachovány klenuté prostory a v patře barokní a klasicistní štuky. Soukromý majetek.

Hranolová výklenková kaple na mohutném čtvercovém soklu, s trojúhelným štítem a krytá polovalbovou sedlovou střechou, krytou prejzy. Stojí v mírném svahu uprostřed trianglu cest v severovýchodním konci vesnice. Neznámého stáří - nedatovaná; též i zasvěcení.

Menší výklenková kaple na východním okraji bývalé vsi, nyní předměstí Českých Budějovic. Zděná, omítaná na obdélném půdorysu, ve středu průčelí s výklenkem (nikou), uzavřeným kovanou ozdobnou mříží. Horní část s volutovým štítem, vrcholícím trojúhelným zakončením; krytá sedlovou taškovou stříškou.

Výklenková kaple stojící při silnici I/20 nedaleko obce. Obdélného půdorysu, se zdobným obloučkovým štítem, menší nikou ve štítě a velkým výklenkem na čelní straně. Z 1. poloviny 19. století - datována 1812. Mimořádná ukázka barokní drobné sakrální architektury. Nejstarší svého typu na území Blat.

Výklenková kaple stojí na západním okraji vsi na rozcestí nedaleko rybníka Hlásný. Datována do r. 1832. Zděná hranolová stavba na mírně rozšířeném soklu. V průčelí je prolomena nika, krytá železnou mříží. Vrcholí segmentově prohnutou korunní římsou s obloučkovým odstupňovaným štítem s božím okem.

Zděná omítaná hranolová výklenková kaple naproti vjezdu do tvrze. Kdy byla postavena, nezjištěno. V průčelí v obdélném půlkruhově zakončeném výklenku (nice) s vpadlým polem freska Panny Marie s Ježíškem a nápisem: Ó Mária pomocnice křesťanů oroduj za nás. Krytá nízkou stanovou stříškou s prejzy.