Turistické cíle v okolí obce Tupesy

Sousoší svatého Jana Nepomuckého se třemi anděly, nesoucími symboly zpovědního tajemství (zrcadla) a víry (krucifix) bylo na netolickém náměstí vysvěceno roku 1738. Chronogram udává datum 1746 (snad rozšíření či oprava). Dílo neznámého sochaře z okolí.

Patrový špýchar se sedlovou střechou ve venkovské usedlosti čp. 11 ze 17. století. Jeden z nejstarších dochovaných objektů v obci. Necitlivě upraven v 2. polovině 20. století. Památkově chráněný.

Vysoký archaický patrový špýchar v severní části usedlosti č. p. 1. Přiléhá k němu segmentově klenutá brána a obytné stavení. Původ špýcharu se datuje do 16. století (charakter konstrukce nevylučuje pozdně gotický původ). Tvoří důležitý urbanistický prvek návsi. Kulturní památka od 3. 5. 1958.

Nejstarší sídlo v Čejkovicích - tvrz Staré Machovice, vzniklo někdy v průběhu 14. století (1. zmínka r. 1386). Opuštěna je pravděpodobně koncem 15. století. Jádro zachovalého tvrziště tvoří kruhový ostrůvek, obklopený vodním příkopem. V širokém předpolí lze předpokládat místo zaniklé vsi Machovice.

Zaniklá tvrz v prostoru barokního dvora ze 17. století a pravděpodobný zbytek tvrziště vedle dvora, rybníček ve tvaru L, snad úsek příkopu zaniklé tvrze. Nejstarší zmínka z r. 1332. Panský dvůr v nynější barokní podobě z r. 1742 vznikl za držení knížat ze Schwarzenbergu. Hospodářský dvůr i nyní.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.

Uzavřená zemědělská usedlost s dekorativním štítem obdélného obytného stavení směrem na náves. Dnešní podoba z roku 1863 (letopočet na štítu), původ bezpochyby starší. Stavba se zachovanou dispozicí (obytné stavení, špýchar, stodola aj.), včetně historické zahrady s ohradní zdí. Památkově chráněná.

Areál venkovské usedlosti je situován na severozápadním rohu návsi. Obytné stavení jednopatrové s drobnou štukovou výzdobou. Datováno do roku 1866. Cenná ukázka usedlosti typu vierkantu. Součást vesnické památkové rezervace.

Uzavřená usedlost stojící na nejzachovalejší severní straně rozlehlé návsi. Areál zahrnuje obytné stavení, ohradní zeď s bránou a brankou, špýchar, stáje, kolnu, stodolu, dřevník a dvůr. S bohatě zdobeným průčelím. Pochází z 2. poloviny 19. století. Součást vesnické památkové zóny.

Jediná venkovská usedlost při silnici, tvořící severní stranu návsi. Přízemní uzavřená, na jehož obytné stavení navazuje nadstavěný stlačeně klenutý průjezd. S jednoduchou štukovou výzdobou. Z třetí čtvrtiny 19. století. Cenná ukázka usedlosti typu vierantu. Součást vesnické památkové rezervace.

Uzavřená zděná venkovská usedlost z 2. poloviny 19. století. Typický příklad architektury severního podhůří Blanského lesa. Součást vesnické památkové zóny.

Hodnotný areál tradiční jihočeské venkovské usedlosti, patřící do skupiny časnějších zděných objektů, jak je zpodobněn na mapě stabilního katastru z r. 1837. Má architektonicky i zdobně řešené návesní průčelí obytného křídla a brány. Za ním se rozkládají sýpka, stodola, kolny a chlévy kolem dvora.