Turistické cíle v okolí obce Strýčice

Novogotický obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a s hranolovou věží se zvonicí; kryt sedlovou střechou, věž jehlancovou střechou s makovicí a s křížem. Na místě kaple z r. 1865; postaven v r. 1913. U vchodu kamenný kříž. Stojí na staré návsi, kolem něj malý parčík. Přístupný při bohoslužbách.

Novogotický kostel na návsi postaven v letech 1935-1936 místními občany. Asi na jeho místě stávala původně zvonička se zvonem z r. 1756. Jednolodní stavba s presbytářem a sakristií, v průčelí vysoká hranolová věž se vstupním průčelím, zakončená jehlancovou střechou. Přístupno při bohoslužbách.

Zachovalý farní kostel, obklopený ohrazeným hřbitovem, uprostřed návsi. Původně románský, přestavěn goticky v 1. pol. 14. stol., upravován barokně v l. 1683-1686, r. 1701 přistavěna kaple a obnoven po požáru r. 1752. V l. 1765-1766 postavena zděná věž. Přístupný při bohoslužbách.

Jednolodní kostel sv. Vavřince, původně raně gotický z doby kolem roku 1300 (kamenný hrotitý portál), věž z 2. pol. 16. století, v 18. století barokně přestavěn. Zařízení kolem roku 1700. Obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Opraven na začátku 21. stol. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Kostel postavený v l. 1644–1647 v gotizujícím stylu. Zachována část lodě s hrotitými okny. V roce 1890 byla přistavěna kaple Nejsvětější Trojice. U zřícenin studánka s léčivou vodou.

Farní kostel sv. Vojtěcha z let 1938-1939 podle projektu pražského architekta Jaroslava Čermáka. Bývalý františkánský kostel od 1.7.1990 dostali od biskupství k dispozici salesiáni spolu s přilehlou budovou. Mše svaté jsou každý den a v té době je kostel přístupný.

Pův. gotický jednolodní kostel s pravoúhlým kněžištěm, sakristií po severní straně a západní věží poprvé připomínán v r. 1263. Postaven uprostřed hřbitova, obehnaného ohradní zdí. Je významným dokladem stáří a historie obce. Stavba obsahuje řadu hodnotných středověkých stavebních konstrukcí.

Původně dva sousední kostely: tzv. Mydlovarský ze 13. stol. (obsahující hlavní loď a presbytář) a Zahájský z 15. stol. (obsahující loď a sakristii). V bitvě u Zahájí r. 1742 oba kostely vyhořely a byly v polovině 18. stol. při barokní přestavbě spojeny v dvoulodní. Přístupný při bohoslužbách.

Rokokový kovaný kříž s bohatě tvarovanými profily, spojujícími ramena, patu a vrchol; usazený v kamenném soklu. Pochází z 18. století (datace 1733). Památkově chráněný.

Železný kovaný kříž na nízkém kamenném soklu z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněný.

Zděná omítaná kovárna na obdélném půdoryse, otevřená klasickým půleliptickým obloukem do pracovního prostoru předsíně, sklenutým plackově. Krytá sedlovou střechou s taškami. Patrně byla postavena kolem poloviny 19. století. Nyní je v ní Hospůdka na kovárně. Není kulturní památkou.

Objekty bývalé kovárny č. p. 23 a obydlí kováře č. p. 24 leží uprostřed návsi. Zachované v původní hmotě i skladbách. Kovárna na místě původní dřevěné stavby z roku 1841 s datací ve štítu. Součást vesnické památkové rezervace zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.