Turistické cíle v okolí obce Radonice

Klášter založený pro benediktiny slovanského jazyka Karlem IV. roku 1347. Po příchodu španělských mnichů roku 1636 barokní úpravy. Velkolepá přestavba v beuronském slohu z let 1880-90 většinou zanikla náletem v únoru 1945, poté novodobé rekonstrukce včetně betonových chrámových věží (F. M. Černý).

Barokní budova z r.1688–96, postavená na románských, gotických i renesančních základech řádem pavlánů (paulánu), kteří po Bílé hoře získali nedaleký kostel sv. Salvátora. Klášter zrušen 1784. Sochy na průčelí od Matěje Václava Jäckla z roku 1696.

Jeden ze šesti klášterů, vzniklých v rámci vysazení Nového Města pražského Karlem IV. Komunita zanikla během 16. století, obnovena po třicetileté válce (1669), definitivně zrušena 1783. Klášter sloužil armádě, kostel upraven novogoticky 1858–63. Dnes pravoslavný chrám Narození Přesvaté Bohorodice.

Kostel postavil postaven jako součást kláštera trinitářů v letech 1708–1713. Stavbu podle projektu Ottavia Broggia realizovali Kryštof Dientzenhofer a Johan Georg Aichbauer. Klášter zrušen za Josefa II. a zbořen v roce 1899.

Raně barokní komplex klášterní a školní budovy při kostele sv. Voršily z let 1674 – 1679. Kostel, barokní sálová stavba z let 1699 až 1704 je od Marca Antonia Canevalle.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.

Za Olbramoviců je z r. 1380 zmínka o tvrzi. V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel, obnoven byl v empírovém slohu. V r. 2004 a pozdějších letech zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.

Přírodní památky Klepec I a Klepec II vyhlášené v roce 1977 ochraňují bizarní obrovský, 8 m vysoký a 11 m dlouhý blavan z hrubozrnné říčanské žuly a řadu dalších menších. U jednoho z nich se r. 1844 konal tábor selského lidu bojujícího za lepší životní podmínky.

Statek se zmiňuje r. 1654 v majetku Duchoslava Petružela. Poté měl řadu majitelů, za Knorů (Jan Knor z Dolan) byl r. 1771 barokně upraven. Od r. 1917 majitelem V. Prušák. Ve 40. l. 20. stol. průčelí s branou upraveno. R. 1963 statek zestátněn, opraven v 90. l. 20. stol. R. 2003 vrácen v restituci.

Piaristická kolej a gymnasium s kostelem sv. Kříže byly postaveny na místě starších objektů v letech 1758-1824. Vzdělávacím institucím sloužily i po odchodu řádu z Prahy v 70. letech 19. století, kdy se uvažovalo s demolicí kostela.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.