Turistické cíle v okolí obce Radonice

Gotický kostel z 2. čtvrtiny 14. stol. přest. barokně ve 2. pol. 18. a účelově na konci 20. stol. K obdélné got. lodi s čtvercovým závěrem přistavěna od západu barokní předsíň s oratoří a od severu sakristie. Ve 20. stol. kostel upraven na ateliér.

Původně kaple Čtrnácti svatých pomocníků a Blahoslavené Panny Marie z r. 1724, od r. 1727 lokální a od r.1830 farní kostel. Uvnitř bývalo jedno z nejvýznamnějších děl gotického sochařství, Michelská madona (dnes v NG). Kostel opraven poč. 21. stol.

Románský kostel vystavěný ve 12. stol., ve stol. 14. gotické úpravy. V l.1876-80 rekonstrukce a přestavba - průčelní románská věž zbořena a byla nahrazena nynější. Chrám stojí při hraně Hammerského rybníku, jenž ukrývá zbytky dávné tvrze Václava IV.

Původní pozdně románský kostel z 1. pol. 13. stol. prošel r. 1392 gotickou přestavbou. Kolem roku 1650 byly při další přestavbě zejména do interiéru vneseny barokní prvky. Další rekonstrukce kostela proběhla v roce 1784 a poslední počátkem 21. století.

Raně barokní kostel vystavěný po roce 1688. Při opravě fasády v roce 2002 nalezeny ve zdivu zlomky zdiva gotického, pocházející z původního středověkého kostela. Průčelí kostela je jediná dekorativně výraznější část celé stavby.

Barokní jednolodní kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí byl postaven v l. 1728-29 na místě gotického kostela zmiňovaného r.1359 a zničeného r.1420. Věž postavěna v l.1781-82, kdy byl kostel i rozšířen. Kostel je oproti okolímu terénu utopen.

Pro zvyšující se počet katolíků v Královských Vinohradech bylo nutno postavit nový kostel. Pozemek věnovala obec, vznikl spolek pro stavbu. Roku 1919 byla vypsána soutěž, kterou vyhrál návrh slovinského architekta Josipa Plečnika, inspirovaný středomořskými vzory. Stavba proběhla 1928-32.

Moderní katolický kostel, kde hlavní části jsou ze dřeva a bohatě prosklený. Postaven uprostřed městské zástavby Strašnic, nedaleko od stanice tramvají "Nádraží Strašnice"

Kostel postaven v l.1541–42 v renesančním stylu. Po bitvě na Bílé hoře byli členové jednoty bratrské vyhnáni. V 70. letech 16.st. byla odděleně od kostela postavena věž. V pol.18.st. barokně kostel přestavěn a vystavěna současná věž.

Kostel dle návrhu Rudolfa Svobody z roku 1937. Interiér z let 1972–76 – od B. Bendy oltář s kopií staroměstského mariánského sloupu a od K. Stádníka neobvyklá křížová cesta s náměty lidského utrpení.

Na místě staršího románského kostela, sloužícího cizím kupcům (součást Ungeltu) byl mezi polovinou 14. a počátkem 16. stol. postaven hlavní farní chrám Starého Města pražského, od husitských válek centrum českého utrakvismu. Barokní úpravy zejména po požáru 1679, udržovací práce v 19.–21. stol.

Jednolodní špitální kostel Pokory Panny Marie, později sv. Alžběty, založil r. 1364 Jan Očko z Vlašimi. Za husitských válek pobořen, poté opraven a sloužil podobojí. Za třicetileté války znovu poškozen, pustl a 20. dubna 1776 se zřítil. Na jeho místě později stála škola a ještě později hostinec.