Turistické cíle v okolí obce Týnec

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Terénní zbytky tvrze a vsi Kříženec zaniklé zřejmě v průběhu 15. století. První zmínka o vsi po pol. 11. stol., tvrz zřejmě ze 14. st., r. 1558 již pustá. Kostel ve vsi zbořen až r. 1719. Dochovány valy tvrze, kostel a ves připomíná kříž a dvě lípy.

Za Vančurů z Řehnic v 16. stol. vystavěn renesanční zámek. R.1726 Josef František z Vrbna přestavěl barokně. Je čtyřkřídlý jednopatrový. Za Šporků v r.1842 opravován. V r.1919 zde zřízen sirotčinec a pak domov důchodců, nyní v soukromém vlastnictví.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Původní renesanční tvrz, která dnes tvoří jihozápadní trakt osmibokého barokního dvora, stojí na západním konci Lhotic.

Komplex loretánské kaple (Santa Casa), ambitů, a kaple svatého Martina vznikl podle Alliprandiho projektu postupnou výstavbou od roku 1704. V sousedství starší zvonice (1673, Francesco Caratti). Původně byl v péči místních piaristů. Loreta zrušena roku 1782, nově vysvěcena 1831.

Zámek postaven na místě starší tvrze r. 1704 majitelem Arnoštem Karlem z Valdštejna. Daší přestavbou zámek prošel v l.1767–71.V r.1945 byl zámek zkonfiskován. Po r. 1968 jej převzal Ústř. dopr. institut a zámek byl opraven. Nyní restaurace a hotel.

Zámek vznikl pravděpodobně začátkem 18. stol. přestavbou starší tvrze. V l. 1760–74 byl upraven do dnešní podoby. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek opraven a dnes je v držení několika soukromých majitelů, část budovy slouží jako obecní úřad a pošta.

Hradiště lužické kultury z mladší doby bronzové zaujímá plochu velkou 4,4 ha a leží uvnitř národní přírodní rezervace Čtvrtě vyhlášené r. 1989 poblíž vsi Studce, která je místní částí městyse Loučeň. Dochované valy a příkopy nejsnáze přístupné ze Studců po modrém značení.

Terénní relikty zatím nezkoumaného šlechtického hradu, připomínaného poprvé r. 1354 za Jindřicha a Arnošta z Malkova a v l. 1360–1364 za Diviše z Malkova. Již r. 1548 připomínán jako pustý a patřil k Velkým Horkám.

Rekonstruovaná dvoupatrová budova nejmladší bezenské tvrze, postavené Bzenskými z Prorubě kolem roku 1600, využívaná jako sýpka a sklad. Dochován renesanční portál s erbem stavitelů a letopočtem 1605 a zbytky sgrafit, v interiéru trámové stropy.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.