Turistické cíle v okolí obce Týnec

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Betonový silniční most vedoucí přes koryto Jizery a přilehlou inundační louku. Postaven roku 1922 jako náhrada za dřevěný objekt. Dne 7. 3. 1925 pojmenován po presidentovi ČSR Tomáši Garrigue Masarykovi. Příslušné pamětní reliéfy sňaty v letech 1939 a 1952. Obnoveny při opravě roku 1996.

Zámek nechal postavit O. Ladislav z Valdštejna v r. 1698. V roce 1863 byla přistavěna dvě příčná třípatrová křídla. Roku 1938 bylo strženo jedno křídlo. Dnes je zámek v majetku soukromé firmy.

Zřícenina gotického hradu založeného Markvartici ve 13. století, majitelem byl též Jan z Michalovic. Jeho rod drží hrad až do r. 1468, kdy je připojen k Mladé Boleslavi. Opuštěn v 16. stol. Hrad má charakteristicky nakloněnou věž zvanou Putna, která byla v 19. stol. podkopaná hledači pokladů.

Gotický hrad, původně knížecí z 10. stol., rozšířený pozdně goticky a upravený renesančně. R. 1648 pobořen. V 18. stol. přestavěn I. Palliardim na kasárny, obnoven v 19. stol.

Vodní mlýn byl postaven přibl. poč. 17. stol. Starší historie mlýna není známá, novodobější se odvíjí od okupace, kdy byl zákaz mletí. Po válce mlýn krátce fungoval, poté zestátněn. Zchátralý mlýn po r. 1989 vrácen mlynářské rodině Valentů. Opraven, dodnes slouží původnímu účelu.

Železobetonový silniční most přes Mrlinu, postavený roku 1915 podle projektu Stanislava Bechyně. Po dokončení na jeho předmostích osazeny barokní sochy čtyř živlů z dílny Michala J. J. Brokoffa, původně snad osazené v parku nedalekého zámku Kuncberk.

Jednoobloukový most z pískovcového kamene, klenoucí se přes náhon vysekaný ve skále. Tento most si také "zahrál" ve filmu Marie Poledňákové "Jak dostat tatínka do polepšovny". Bohužel je však v současné době ve zchátralém stavu.

Významný umělecký knihař Jenda Rajman (1892-1965) v rodném městě po celý život provozoval svou uměleckou činnost. Jeho odkaz udržují potomci a následovníci v původním objektu jako muzeum a pokračující knihvazačskou dílnu přístupnou veřejnosti.

Vaření piva v Dětenicích známé od r. 1307 dostalo nový impulz r. 1790 po obnově pivovaru zásluhou hraběte Clam-Gallase. Pivovar byl v provozu do r. 1955, kdy byl zrušen. Obnoven byl po r. 2000 novými majiteli a upraven na středověkou krčmu a muzeum v živém provozu.

Naučnou stezku Svídnice tvoří šest samostatných informačních tabulí, na kterých je prezentována historie obce, zdejší významní rodáci a zajímavosti okolí obce Svídnice. Stezka z r. 2012 začíná u vlakové zastávky a končí nedaleko rybníka Křiňák.

V 1. pol. 18. stol. založil zámek Jan Ignác z Neuberka. Hosty neuberské knihovny byli i Josef Dobrovský a Václav Matěj Kramerius. Za 2. světové války obsazen německou armádou, po válce velitelstvím Rudé armády. Později zestátněn.