Turistické cíle v okolí obce Starkoč

Na místě starého původního gotického kostela byl r.1760 vystavěn nový kostel. U kostela roku 1770 postavena zvonice v maurském stylu, jejíž přízemí sloužilo i jako márnice hřbitova, který obklopoval kostel. Před zvonicí umístěna socha sv. Floriána.

Původní kostel ranně gotický z konce 13.st. Od r.1650 kostel farní. Později náboženské dění obce přesunuto do centra a r.1800 kostel zpustl a byl zbourán. Nový kostel postaven r.1905. V současnosti kostel slouží jako smuteční obřadní síň.

Původně románsko-gotický kostel, upravený a rozšířený 1729. Věž z let 1816–17 nahradila dřevěnou zvonici. Na opěrné zdi u kostela devět náhrobků z let 1602–1753.

Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.

Gotický kostel sv. Matouše pochází přibližně z roku 1280. Původně opevněn zdí a příkopem. Několikrát přestavován a opravován. Areál kostela dobudován r. 1849. Do areálu patří i barokní kostnice z 18. stol. stojící na hřbitově u kostela. Pseudobarokní oltář s obrazy pochází z 2. pol. 19. stol.

Míčovský farní kostel sv. Matouše je prvně doložen již r. 1349 jako gotická stavba. Jeho současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1880-1884. Pravidelné sobotní bohoslužby jsou zajišťovány ex currendo z farnosti Ronov nad Doubravou.

Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu ze 14. stol. je jediným pozůstatkem vsi Lepějovice, která zanikla zčásti při budování rybníků v 16. stol. a definitivně při parcelaci dvorů na choltickém panství v 18. stol. Kostel na hřbitově přestavěný r. 1819 a opravený r. 1889 se nyní nevyužívá.

Čtvercový presbytář gotického kostela z přelomu 13. a 14. století s malou obdélnou lodí z roku 1872. Původní loď zbořena 1790. Původně poutní, dnes uprostřed zástavby západní části obce.

Raně gotický kostel byl postaven koncem 13. st. na místě románského kostelíka. Z něj zůstal zachován portál a dnešní sakristie. Věž byla přistavěna r.1461-1506. R.1421 se zde konal tzv. čáslavský sněm. Byly zde nalezeny ostatky připisovány Žižkovi.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., připomínán r. 1350 jako farní. Stojí na návrší na hřbitově, obklopen původně hradními valy s příkopy. Měl staršího, románského předchůdce, což prokázaly vykopávky. Regotizován r. 1898. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Románský vlastnický kostel z doby kolem roku 1200, jižně od něj stávalo šlechtické sídlo, později přesunuté na dodnes dochované tvrziště asi 100 m od kostela. Barokní přístavba jižní lodi, oprava 1926–7 a v 90. letech 20. století.

Románský kostel, přestavěný barokně, původně součást panského dvorce. V Čechách je výjimečný svou bohatou výzdobou. Kostel je dlouhodobě v rekonstrukci.