Turistické cíle v okolí obce Starkoč

nebo vyberte

Starkoč

Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH)
Nalezeno celkem 254 záznamů, 6 / 22 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Klešice
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Pardubický kraj, Klešice
Tvrziště nedaleko bývalého mlýna v severní části obce v areálu zahradní školky
 Klokočov
536.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Klokočov
Barokní lovecký zámeček nechal r. 1789 postavit Jan Karel Schönowetz z Ungarswertu. Po r. 1945 sloužil jako rekreační středisko Východočeských energetických závodů, po r. 2000 nákladně renovován pro ubytování a společenské akce. Areál s anglickým parkem volně přístupný.
 Klokočovská lípa
530.0 m. n.m.
Tisíciletá, Karlova, Královská nebo Císařská lípa
příroda - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Klokočov
Klokočovská lípa, či také Tisíciletá, Karlova, Královská nebo dokonce Císařská lípa je jedním z nejstarších žijících památných stromů v Čechách. Jako jedna z mála našich památných lip by mohla přesahovat stáří 1000 let. Stojí na návsi obce Klokočov na Havlíčskobrodsku.
 Kluky
258.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kluky
Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.
 Kojice
220.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Pardubický kraj, Kojice
Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.
 Kolo
225.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Týnec nad Labem
Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.
 komenda řádu německých rytířů
256.0 m. n.m.
Drobovice
sakrální památky - klášter, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj
Komenda řádu německých rytířů byla založena r. 1242 a největšího rozkvětu dosáhla ve 13. stol. V průběhu 14. stol. ale začala upadat, r. 1421 byla zničena husitskými vojsky a r. 1510 je uváděna jako pustá. Poslední zbytky zanikly r. 1752.
 kostel Jména Panny Marie
348.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Podmoky
Kostel Panny Marie postaven roku 1908 nákladem obce. Slohově nečistá stavba. Opravy provedeny roku 1981 a opět díky místním občanům.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
256.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Starkoč
Současný barokní kostel postaven na místě původního gotického r.1738. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí do níž je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků z druhé pol. 16. a počátku 17. století.
 kostel Narození Panny Marie
243.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Žleby
Původní renesanční farní kostel Panny Marie pochází z roku 1540. V roce 1714 barokně přestavěn a rozšířen. Další opravy kostel prodělal v letech 1783 a 1875 a rovněž několikrát ve 20. století. V minulosti mnohokrát poškozen velkými povodněmi.
 kostel Narození sv. Jana Křtitele
400.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Zbýšov
V obci Zbýšov nedaleko Čáslavi se nachází novorománský kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1884 s márnicí, postavený na místě původní stavby, která byla r. 1972 zničena požárem. V ohradní zdi hřbitova jsou tři renesanční náhrobní kameny. Oprava kostela byla dokončena r. 2009.
 kostel Navštívení Panny Marie
230.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Přelouč
Kostel na někdejším morovém hřbitově postaven v letech 1682–1684. Ambit postaven r. 1776, poslední úprava r. 1881 (Fr. Schmoranz). Dnes hlavní přeloučský hřbitov, několikrát rozšířený. Kostel slouží pro pohřební obřady, jinak nepřístupný.