Turistické cíle v okolí obce Tupadly

Kostel postaven kol. r 1270, poprvé zmiňován v r. 1352. Presbytář a sakristie zbytkem pův. gotické svatyně, loď a věž z barokní přestavby r. 1716. Klasicistní úprava kostela cca 1825. Nad hlavním vchodem erb Thunů a socha sv. Václava. Před kostelem hřbitovní brána se sochami sv. Rocha a Floriána.

Na místě nynějšího kostela stával původní již v době gotiky. Úpravy stavby ke konci 17. století. Současný kostel sv. Václava postaven v roce 1821. Jednolodní stavba s pravoúhle ukončeným presbytářem a hranolovou věží. Roku 1959 kostel nově vysvěcen.

Kostel sv. Václava pochází asi z konce 13.st. V 16.st. rozšířena kostelní loď a překlenut presbytář. Kolem r.1800 k tehdy již filiálnímu kostelu přistavěna věž. Důkladná oprava kostela v r. 1885. V devadesátých letech 20.st. kostel opět opravován.

Již v druhé pol 13 st. zde stál románský kostel zasvěcený Narození Panny Marie, uváděný jako farní. První úpravy gotické, ale r.1702 připomínán jako velmi zpustlý. R.1753 barokně přestavěn do dnešní podoby a zasvěcen sv. Václavovi.

Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.

Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. Postaven zásluhou drobovické komendy řádu německých rytířů, podstatně přestavěn v 19. stol. Dochován pův. presbytář a obvodové zdivo lodi. Nyní filiální kostel ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Dvojlodní kostel s polygon. závěrem, věží, sakristií s depozitářem v patře postavili v l. 1492–1506 mistři Beneš a Mikuláš, bohatě zdobená kazatelna a pastoforium od Matěje Rejska. Regotizace r. 1873 výrazně zasáhla interiér (mj. změněn na trojlodní)

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Kostel, náležející zřejmě původně k jedné z hornických osad, existujících již před vznikem města, byl zásadně barokně přestavěn 1698–99 G. P. Spinettim de Angelo v souvislosti se založením nového hřbitova. Dodnes součást funkčního pohřebiště.

Kostel Všech svatých gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. založen z iniciativy komendy řádu německých rytířů. V 18. stol. doplněn o věž a v 19. stol. klasicistně upraven. Nyní filiální ve farnosti Zbýšov v Čechách s měsíčními nedělními bohoslužbami.