Turistické cíle v okolí obce Horní Hoštice

Vodní hrad založil v letech 1291-1295 svídnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový. Později sloužil loupeživým rytířům, proto byl také několikrát dobyt a zničen. V r. 1832 zcela rozebrán poslední zbytek hradu, kterým byla věž. Dodnes se zachoval pouze vodní příkop a náspy.

Domov pro seniory v Javorníku má bohatou historii, spojenou především s řádem Chudých školských sester de Notre Dame. Objekt kláštera pochází z počátku 19. století.

Novogotický dvorní kostel vznikl v letech 1875-1885 zásluhou Marianny Oranžské podle návrhu Ferdinanda Martiuse. Evangelíkům chrám sloužil do r. 1945. Následně byl využíván jako sklad. Dnes slouží kulturním účelům.

Drobná barokní stavba v Horním Fořtu, nyní části obce Uhelná, pochází ze 17. stol., kdy se poprvé připomíná s mlýnem a dvorem. Zakladatelem byl pravděpodobně javornický hejtman Jan Timling z Lovenbergu. Dnes ve značně zdevastovaném stavu.

Zámek z roku 1835 na základech starší stavby místního šoltýství (fojtství). Byl zdemolován v osmdesátých letech 20. století. Dochován zámecký rybník a stromy v bývalém parku.

Hraničky ležely na současné červené turistické značce vedoucí od Žulové na zříceninu Rychleby. Obec zanikla po 2. sv. válce po odsunu německého obyvatelstva, později zdemolována armádou. V místě obce je dodnes hraniční přechod pro pěší.

Původně fojtství, později povýšeno na rytířský statek. Do r. 1635 jej vlastnili Wetzingerové. Během třicetileté války zpustl. Po r. 1662 se majitelé střídali. V letech 1686 až 1794 patřil Stillerům. Poté několik majitelů až do r.1945, kdy byl zkonfiskován.

Hrad přestavěný na zámek. Poničený za husitských válek. Obnovu provedli biskupové Jan Roth a Jan Thurzo, kteří zde hostili mnoho vědců a umělců. Za třicetileté války obsazen Švédy. V 18. st. barokně přestavěn. Dnešní podobu dostal zámek v 19. st.

Tvrziště v zahradě domu č. p. 146 nedaleko románsko-gotického kostela. Dle amatérského výzkumu v 30. letech, při kterém nebyly nalezeny žádné pozůstatky zdí, byla celá dřevěná. Zbytky keramiky získané při témže výzkumu lze datovat do 2. pol. 14. stol. a počátku 15. stol., kdy tvrz zanikla.

Zříceniny hradu postaveného v l. 1290–95 odpůrci vratislavského biskupa. Po r. 1296 předán biskupství. R. 1441 se hradu zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna. Biskupské oddíly hrad oblehly a dobyly. Po r. 1505 byl pobořen. Dochován je fragment věže, zdi.

Zámek nechala vybudovat pruská princezna Marianna Oranžská podle návrhu Karla Friedricha Schinkela a Ferdinanda Martiuse v letech 1838-1872. V r. 1945 byl vyrabován a vypálen. V r. 2012 zahájena postupná rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti.

Památkově chráněná samostatně stojící drobná klasicistní kaple Panny Marie pravděpodobně pochází z konce 19. století. Je dokladem zbožné úcty původních obyvatel a malebnou součástí kulturní krajiny.