Turistické cíle v okolí obce Velká Kraš

Zbytky zámku. Původní fojtství někdy po r. 1749 buď za Vavřince z Gilgenheimu nebo pozdějších majitelů změněno na zámek. Od r. 1841 jej vlastnili Priessnitzové, od r. 1920 Erich Lundwall. V r. 1945 byl zkonfiskován.

Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu pochází z let 1808-1809. Vznikl formou sbírky na podnět jesenického (frývaldovského) děkana a biskupského komisaře Johanna Rothera.

V letech 1902-1903 byl podle návrhu Bernarda Nimptsche v místech starého špitálního kostela postaven novogotický evangelický chrám. Po r. 1945 přešel pod správu římskokatolické církve. V r. 1998 byl chrám rozšířen. Od r. 2009 památkově chráněn.

Kostel snad z 13. stol., prošel mnoha úpravami a přístavbami. Hřbitovní kostel sv. Kříže představuje zajímavou ukázku raně gotického slohu v severní části naší země.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s gotickým jádrem z poč. 15. století. R. 1637 vyhořel avšak již do r. 1651 zcela opraven a přestavěn. Poslední velká přestavba v 80. letech 19. století, kdy získal současnou novorenesanční podobu.

Barokní kostel postavený v letech 1716-23 dle projektu stavitele M. J. Kleina, dnešní podoba od r. 1866 podle návrhu stavitele Schwarzera. Obdélníková jednolodní stavba s užším presbytářem v závěru lodi a přistavěnou sakristií ze severozápadu.

K románsko-gotickému kostelu s obdélnou lodí a poloválcovou apsidou z konce 13. stol. v l. 1751-1752 přistavěl stavitel Johann Georg Prämer novou loď s hranolovou věží v průčelí. Další úpravy v letech 1776, 1779, 1901 a 1905. Chrám od r. 1782 slouží jako římskokatolický farní kostel.

Novogotický hřbitovní kostel sv. Anny vznikl ve 2. polovině 19. století na místě menší kaple, z níž se dochovala kartuše vratislavského biskupa Františka Ludvíka Falcko-Neuburského z r. 1699.

Římskokatolický farní kostel svatého Bartoloměje, původní stavba z doby po roce 1600 barokizována v letech 1732-1734. Uvnitř skupina dřevěných soch a kazatelna. Nástropní malby Aloise Baucha z konce 19. století.

Římskokatolický farní kostel svatého Filipa ve Vápenné je klasicistní stavba z let 1780-1781 s barokním mobiliářem a se starým hřbitovem obehnaným kamennou zdí.

Gymnaziální kostel sv. Františka z Assisi z let 1896-1898 je ojedinělou ukázkou slezské reprezentativní církevní architektury konce 19. století na našem území. K vysvěcení došlo 19. října 1898. Kostel se dochoval v téměř nedotčené původní podobě a patří ke kulturním památkám ČR.

Klasicistní farní kostel byl založen v r. 1787 na náklady Náboženského fondu Josefa II. v blízkosti lokálie z r. 1785. V říjnu r. 1788 dokončen a vysvěcen knížecím biskupským komisařem Ignazem Kunzlerem. Dne 26. června 1885 lokálie povýšena na farnost. Od r. 1958 je kostel kulturní památkou.