Turistické cíle v okolí obce Hranice V - Rybáře

nebo vyberte

Hranice V - Rybáře

Olomoucký kraj,  Přerov  (PR)
Nalezeno celkem 148 záznamů, 12 / 13 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Ústí
Hradištěk, Teplice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ústí
Rozlehlé hradisko doby středohradištní (do 10.–11.stol.) nad levým břehem Bečvy v k.ú. Ústí. Na jv. straně zachován systém čtyř příkopů a valů. Na lokalitě nalezeny i středověké šipky. Hypotéza ztotožňuje lokalitu i se středověkým hradem Teplice.
 Varhošť (Haslicht, zaniklá ves)
580.0 m. n.m.
Vojenský újezd Libavá
ostatní, zřícenina, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
První zmínka o vsi pochází z r. 1141 z listiny biskupa Zdíka. Po třicetileté válce byl Varhošť osídlen německým obyvatelstvem, které bylo po 2. světové válce odsunuto. V r. 1947 začleněn do vojenského újezdu Libavá a následně poničen. Dodnes tu zůstaly zbytky domů.
 Velká Střelná
540.0 m. n.m.
Nová tvrz, Panský dvůr
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Bývalý zámeček postaven pány z Vrbna na místě Nové tvrze. V 19. stol. zbořen a přestavěn na Panský dům. V sousedství postaven lovecký zámeček Bores. Vesnice zničena po r. 1945, neboť leží ve vojenském újezdu Libavá. Místo veřejnosti nepřístupno.
 Velká Střelná
540.0 m. n.m.
Střelná, Altes Haus, Dolní tvrz
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Město Libavá
Tvrz Altes Haus vznikla ve 13. století jako ochrana vesnice a kláštera. Zanikla před r. 1552, kdy byla nahrazena druhou tvrzí. Místo leží ve vojenském újezdu Libavá.
 Veselíčko
zámek, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Veselíčko
Barokní zámek byl založen na místě starší tvrze v l. 1768–1769 pro rod Podstatský-Lichtenštejn. Ti jej vlastnili až do r. 1945. V r. 1805 po bitvě u Slavkova byla v zámku zřízena polní nemocnice. Dnes slouží jako výchovný ústav pro děti a mládež.
 Veselská rozhledna
548.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Veselí
Veselská rozhledna z r. 2018 je dřevěná stavba s ocelovými výztužemi, která stojí na betonovém základu obsypaném břidlicí do tvaru pyramidy. Její celková výška činí téměř 14 metrů, krytá vyhlídková plošina se nachází ve výši 9 metrů a vede na ni 44 schodů. Rozhledna je volně přístupná.
 větrný mlýn
587.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Boškov
Větrný mlýn byl postaven nejpozději před r. 1875. V r. 1927 objekt koupil Zikmund Desfours-Walderode, který jej přebudoval na rozhlednu. V r. 1949 ji zničila vichřice a od té doby chátrala, až byla v 70. letech 20. stol. stržena. Ještě někdy kolem r. 2010 zde byly patrné zbytky zdí.
 větrný mlýn
291.0 m. n.m.
mlýn - větrný, chátrající, volně přístupno, Olomoucký kraj, Poruba
Větrný mlýn holandského typu z roku 1853 na návrší nad vsí Poruba, částí městyse Hustopeče nad Bečvou. Nyní obestavěn budovami velkokapacitního vepřína.
 vrchnostenský špitál
369.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Velký Újezd
Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.
 Všechovice
340.0 m. n.m.
zámek, chátrající, není známo, Olomoucký kraj, Všechovice
Ve 14. stol. je zde připomínána tvrz. V r. 1583 postaven na jejím místě zámek. Okolo r. 1770 k hlavnímu křídlu přistavěno křídlo barokní. V r. 1808 zámek upraven do dnešní podoby. Je to jednopatrová budova s půdorysem písmene L a mansardovou střechou.
 Zbrašovské aragonitové jeskyně
260.0 m. n.m.
příroda - jeskyně, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Teplice nad Bečvou
Hranický kras je od roku 2003 národní přírodní památkou, která nemá u nás obdoby. Jeskyně byly objeveny roku 1912 a první průzkum byl proveden 1913. Roku 1926 byly zpřístupněny pro veřejnost. V letech 2002 – 2005 proběhla v jeskyních velká rekonstrukce.
 Želatovice
230.0 m. n.m.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Olomoucký kraj, Želatovice
Původně tvrz, kterou vybudoval někdy po roce 1609 šlechtic Zdeněk Přepyšský z Rychmburka, se po roce 1727, kdy přestala být majetkem Přepyšských, začala označovat zámkem. Svoji rezidenční funkci přestal plnit koncem 18. století. Dnes slouží správním potřebám zemědělské společnosti.