Kostel byl postaven v l. 1590-1593 (stavitelem pravděpodobně Baltassare Maggi) jako bratrský. R. 1643 věnován piaristům, kteří jej v l. 1682-87 přestavěli v raně barokním stylu (arch. G. P. Tencalla). R. 1739 poškozen požárem, poté nově zařízen. Monumentální brána z r. 1757 (F. A. Grimm, V. Böhm).
Kostel sv. Havla vystavěn r. 1771 na základech staršího českobratrského sboru v rokokovém stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup pocházející z roku 1768 a na úrovni apsidy kostela kamenný kříž s mariánským reliéfem.
Kostel sv. Havla v Podhoří vznikl jako gotický asi na přelomu 13. a 14 stol., nejpozději však ve 2. pol. 14. stol. První písemná zmínka o něm pochází z r. 1446. Před r. 1717 byla ke kostelu přistavěna věž a r. 1871 ještě nová sakristie. První ze dvou zvonů je z r. 1717, druhý byl ulit až po r. 1980.
Kostel byl postaven před r. 1406, z této doby je jádro kostela. Koncem 16. stol. byla přistavěna kaple Zvěstování Panny Marie. R. 1693 byla přistavěna kaple sv. Barbory. V l. 1765-66 byl kostel barokně přestavěn. R. 1788 shořely krovy a barokní báně byly při opravě nahrazeny současnými střechami.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Bystřice pod Hostýnem
Kostel sv. Jiljí vystavěn r. 1744 stavitelem Tomášem Sturmem st. V letech 1789 a 1833 poničen požáry. Po druhém požáru při jeho obnově vystavěna nová věž a tehdy získal svou dnešní podobu.
Původně gotický kostel, který byl v roce 1601 obnoven Arklebem z Víckova a přestavěn v letech 1866-67. V jižní zdi kostela jsou druhotně osazeny pozdně gotické a renesanční náhrobky rodu Prusinovských z Víckova.
Kostel dal na místě pův. kostela z l. 1420–1430 (vypáleného r. 1621) postavit v l. 1628–1635 Martin Půhočí z Předmostí. V l. 1684–1686 jej nechal Jan Emanuel Lažanský přestavět. R. 1728 přistavěna věž. Interiér vyzdobil freskami Josef I. Sattler. R. 1972 byl kostel prohlášen nár. kulturní památkou.
Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.
Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.
Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.
R.1900 zahájena stavba první Křížové cesty, vysvěcana r.1902. Nová Křížová cesta postavena podle plánů Dušana Jurkoviče. Obrazy jednotlivých zastavení pak vytvořil Jano Köhler. Křížová cesta byla dokončena a vysvěcena až v r.1933.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Bystřice pod Hostýnem
Hřbitov svob. pánů Loudonů a jejich příbuzných vybudovaný v r. 1894 Arnoštem Loudonem. V areálu mnoho samostatných náhrobků šlechty, kterým dominuje hřbitovní kaple dle projektu Arch. K. Mayeredera. Uvnitř oltářní obrazy akad. Malíře H. Schwaigera.
Kostelec u Holešova 
