Turistické cíle v okolí obce Horní Újezd

Barokní kašna z roku 1859 se sochou sv. Jana Nepomuckého v jihozápadní části centrálního náměstí T. G. Masaryka.

Renesanční zámek přestavěný v 16. stol. z původní tvrze. Za třicetileté války dobyt. Následné barokní úpravy nenarušily celkový renesanční ráz zámku. V r. 1928 jej zakoupila Česká zemská péče o mládež.

Stavba 35 m vysoké rozhledny na nejvyšším místě Hostýnských vrchů na Kelčském Javorníku podle návrhu Ing. Ondřeje Balážika, Marty Balážikové a Pavla Petrů byla zahájena v září 2014 a dokončena v září 2015. Díky převýšení téměř 500 m n. m. oproti okolí je z ní velkolepý výhled.

Nepatrné terénní stopy tvrziště se zcela zaniklou tvrzi poprvé připomínanou v roce 1445 v souvislosti s Čeňkem z Kladerub. Její zánik je spojován se Švédy a třicetiletou válkou. Poslední doložená zmínka je z roku 1539. Dnes zahrada rodinného domu s nepatrnými terénními zbytky příkopu, popř. valu.

Pravděpodobné místo zaniklé tvrze, v místě domů č.p.4 a 5

Trosky dřevěného větrného mlýna čtvercového půdorysu z roku 1829 v sadu nad obcí Kladníky.

Klášter byl založen v r.1634 kardinálem Františkem z Dietrichštejna. R.1734 potok Loučka přeložen mimo klášterní zahradu a do kláštera byl zaveden vodovod. Obdélná zahrada ohrazena zdí se třemi nárožními baštami s cibulovými helmicemi. V současnosti je objekt ve špatném stavu a čeká na rekonstrukci.

Nepatrné terénní pozůstatky tvrze manských držitelů vsi a rodu pánů z Komárna v centru obce. Zachována část hrany pahorku jádra a sesutého příkopu. Doba existence doložena pro 14. a počátek 15. stol. Předpokládaná existence od 13. do konce 16. stol.

Kostel Českobratrské církve evangelické byl postaven v l. 1848-1856, nahradil modlitebnu z r. 1791. V 2. pol. 19. stol. instalovány varhany (opraveny r. 2004). V 2. pol. 20. stol. rekonstrukce interiéru kostela dle návrhu faráře a výtvarníka Jiřího Zejfarta. R. 1991 byl kostel celkově opraven.

Jednoduchá snad renesančně-barokní stavba asi z I. pol. 16.stol.Až do roku 1622 sloužil potřebám Jednoty bratrské. Roku 1626 zbořen, v letech 1668 – 1680 obnoven. Roku 1786 přestavěn na sklad soli a od roku 1923 navrácen českobratrské církvi.

Kostel byl postaven na základech pův. gotického chrámu (ze 14. stol.) v l. 1650-1708. Projekt vypracoval architekt Filibert Lucheseh. Výzdobu provedli mj. sochaři Jan J. Schauberger a Gottfried Fritsch. R. 1748 byl stavebně upraven. Pod kaplí je hrobka Rottalů a Vrbnů. Věž nese zvony z 16. stol.

Kostel, který byl údajně vystavěn mnichem rajhradského kláštera Juríkem (†1209), zakladatelem Hranic. První písemná zmínka o kostelu je z r. 1492 a dále r. 1595 a 1781, kdy byl stavebně upravován. Na hlavním oltáři je obraz Narození Panny Marie z r. 1781. Na bočním oltáři je obraz od J.H.A. Gallaše.