Turistické cíle v okolí obce Hradec nad Moravicí

Původní renesanční kostel vystavěný Kašparem Rotumberkem z Ketře v r.1603 a v r. 1775 opravený, byl v r. 1854–55 celkově přestavěn v kostel nový. Zachována byla pouze původní věž. Zajímavé renesanční náhrobky v interiéru.

Kostel vystavěný v 18. století. Věž přistavěna r. 1792, jejím podvěžím hlavní vstup do kostela. Na oltáři obraz z roku 1866 představující sv. Vavřince. Kostel je podélná jednolodní neorientovaná stavba s trojbokým závěrem, čtyřbokým depozitářem od severu a sakristií od jihu.

Původní renesnační tvrz byla poškozená za třicetileté války. V polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek. Do roku 1738 vlastní zámek Eichendorfové, poté začíná střídat majitele. V roce 1937 vyhořel. Opravován v letech 1953 - 1971.

Pozůstatky nevelkého jednodílného hradu na skále nad řekou Moravicí nedaleko přehrady a obce Kružberk. Založen snad pány z Dolních Životic (Schonsteina) počátkem 14. století. Zaniká za pánů z Kosíř v polovině 15. století. Zachován krátký úsek hradby.

Původně barokní zámek nechal v roce 1783 postavit baron Quido Antonín z Kalkreuthu. V první polovině 19. stol. byl zámek za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku přestavěn v empírovém slohu. Zámek obklopuje park a dnes je zde domov důchodců.

První zmínku o tvrzi je z r.1446. V r.1579 Jan Stoš z Kounic přebudoval tvrz v renesanční zámek. Po r.1718 Tetzlernové přestavěli zámek v barokním stylu. Za Rollsbergů koncem 18. a poč.19.st. získalo průčelí nového zámku dnešní empírový vzhled.

Barokní zámek vznikl přestavbou pův. renesančního zámku, postaveného koncem 16. stol. Martinem Kynarem ze Serfenštejnu. V 1. pol. 18. stol. byl v majetku Jana Julia Frobela barokně přestavěn. V 1. pol. 19. stol. Sedlničtí z Choltic založili zám. park. Od r. 2007 v soukr. majetku, slouží jako hotel.

Bývalá tvrz vystavěná v rámci dvora v centru vsi na přelomu 14. a 15. stol. Sídlil zde rod Hrotů z Lukavce. R. 1513 bylo panství prodáno augustiniánům z Fulneka a tvrz ztratila na významu.

Barokní zámek založený za Františka Filipa z Hodic počátkem 18. stol. a opravený a empírově upravený v první polovině 19. stol. za Jana hraběte z Tenczina, majitele vikštejnského panství.

Hradby založené před r. 1224 obsahovaly 3 brány. Na pozd. gotické a renesanční zesílení navázalo v r. 1629 vybudování barokní fortifikace. V l. 1666-86 zesílení bastionů. V l. 1800-38 bylo opevnění zbořeno a zaveženo. Dochován je krátký úsek hradby.

Zajímavě a velkoryse řešený rekreační městský komplex s vyhřívanými bazény z počátku 30. let 20. století postavený podle Otto Reichnera v severozápadní části města.

Dřívější Obchodní a živnostenská komora, první stavba leopolda Bauera v Opavě, vycházející ze staveb Otty Wagnera ve Vídni. Postavena v letech 1908–1910. Dnes slouží jako kulturní dům se dvěma sály a knihovna.