Turistické cíle v okolí obce Hněvošice

Kostel sv. Petra a Pavla s ohrazeným areálem hřbitova v centru Hněvošic. Jediný dřevěný kostel svého druhu na Opavsku. Vystavěn v r. 1730 jako náhrada za starší stavbu. Vybavení částečně původní. Jednolodní stavbu završuje vysoká valbová střecha, v sanktusníku zavěšen cenný pozdně gotický zvon.

Kostel sv. Petra a Pavla vybudován v renes. slohu v r. 1584. Jeho předchůdcem je asi kostel sv. Petra z r. 1484. V r. 1780 rozšířen. R. 1782 se část zřítila, oprava až r. 1800. Na přelomu 18. a 19. stol. upraveny fasády a zvýšena kostelní věž.

Původní kostel vystavěn 1. pol. 13. století. V 60. letech 18. století barokně přestavěn. Původního gotické zdivo ze 14. století se dochovalo ve zdech sakristie a v části presbytáře. Okolo kostela se rozprostírá hřbitov.

Kostel sv. Tekly je původně barokní stavba z konce 18. st. s úpravami v 19.st. Dnes slohově nevýrazná stavba, v exteriéru se negativně projevuje tvrdá omítka na fasádě. Hřbitov s řadou náhrobků s poněmčenými českými jmény, mj. hrob Cypriana Lelka, buditele pruských Moravců a poslance pruského sněmu.

Původní renesanční kostel vystavěný Kašparem Rotumberkem z Ketře v r.1603 a v r. 1775 opravený, byl v r. 1854–55 celkově přestavěn v kostel nový. Zachována byla pouze původní věž. Zajímavé renesanční náhrobky v interiéru.

Původní renesnační tvrz byla poškozená za třicetileté války. V polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek. Do roku 1738 vlastní zámek Eichendorfové, poté začíná střídat majitele. V roce 1937 vyhořel. Opravován v letech 1953 - 1971.

Hradby založené před r. 1224 obsahovaly 3 brány. Na pozd. gotické a renesanční zesílení navázalo v r. 1629 vybudování barokní fortifikace. V l. 1666-86 zesílení bastionů. V l. 1800-38 bylo opevnění zbořeno a zaveženo. Dochován je krátký úsek hradby.

Pozůstatky městských hradeb postavených na přelomu 15. a 16. století. Dokončeny r. 1535. Opevnění se skládalo z kamenné hradby, 3 bran a 13 okrouhlých bašt. Dnes dochovány krátké úseky i s několika baštami.

Zajímavě a velkoryse řešený rekreační městský komplex s vyhřívanými bazény z počátku 30. let 20. století postavený podle Otto Reichnera v severozápadní části města.

Dřívější Obchodní a živnostenská komora, první stavba leopolda Bauera v Opavě, vycházející ze staveb Otty Wagnera ve Vídni. Postavena v letech 1908–1910. Dnes slouží jako kulturní dům se dvěma sály a knihovna.

Renesanční náhrobek Kašpara Pruskovského z Pruskova. Nechal jej na severní stěně kostel a sv. Petra a Pavla postavit nebožtíkův bratranec Jan Kryštov Pruskovský v r. 1603.

Zámek nechala postavit Marie Elgerová z Eichbergu v letech 1833–1834 na místě starého, zaniklého zámku. Později jej získali Pillersdorfové, kteří ho vlastnili až do roku 1945. Dnes je v zámku pobočka Zemského archivu v Opavě.